Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

Duben 2016

11. 4.

11. dubna 2016 v 23:47 | Paccia Domna |  *Non-fiction
Dnes!
Konečně jsem měla pocit, že k tomu došlo! Den, kdy mě konečně začnou brát vážně jako pedagoga!
Jednou to přijít muselo - a už je to tady!
O přestávce za mnou přišli dva studenti, že mají dotaz.
Byla jsem hrdá. Chápejte - O PŘESTÁVCE! A jdou za mnou, za pedagogickým vzorem! Hrdě jsem vypjala hruď v triku s marveláckým logem S.H.I.E.L.D. na prsou. Samozřejmě že mohou mít dotaz, všechno zodpovím. Jsem dospělá, zodpovědná, inteligentní a začíná to na mně být konečně vidět.
"Paní učitelko, my jsme se chtěli zeptat na ten prsten."
Lehce ve mně hrklo. Když měli naposledy poznámky o prstenu, strašně jim leželo na srdci, že ho nosím na prsteníčku levé ruky a že si nikoho nenajdu, protože takhle vypadám zadaně. Sice jsem se je snažila přesvědčit, že v tom, že jsem sama, je prsten ten nejmenším problém, ale budiž, vyměnila jsem ho a nosím ho teď na prostředníčku. Kdyby se náhodou někdo našel, abych mu zdviženým prstem mohla dát naději. Stejně jsem ale zalétla očima k oběma prstenům - černý se symbolem Flashe na pravé ruce v pořádku, Prsten moci na prostředníčku levé taky v pohodě. Ten jsem se tam naučila nosit hodně rychle. Jednou jsem si ho vzala po prodlouženém víkendu na prsteníček - a sekretářka na mě hned ve dveřích vyvalila oči, že jsem se stihla vdát. Když jsem jí řekla, že to je Prsten moci z Pána prstenů, řekla, že jsem blbá, tak už jsem jí radši ani neříkala, že ho mám dokonce ve třech barvách.
"No?" zeptala jsem se nejistě.
"Paní učitelko, jak je ta básnička. Jeden prsten vládne všem..."
Takže zase nic.
Ale prsten se jim líbil.