Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

Předtřicátnická krize

23. května 2014 v 12:21 | Paccia Domna |  *Proběhlo mi hlavou
Aby to nevypadalo, že si stěžuju jen ve čtvrtek, jdu si postěžovat i v pátek - a tentokrát výjimečně ne na školství.


V úterý jsem byl navštívit kamarádku. Jednu z těch hodně dobrých kamarádek, jednu ze dvou nejlepších kamarádek z vysoké. Bydlíme teď ve stejném městě - ona pořád, já přes týden. Pěšky jsme u sebe za půl hodiny, městskou zhruba stejně, protože jezdí blbě. Snažily jsme se sejít už od podzima - buď jsem neměla čas já, většinou to nevycházelo jí. To víte, věčné téma - mimino. Když skončím ve čtyři, mohu být v nějaké oblasti, kde jsou kavárny co k čemu tak kolem půl páté - a teď si spočtěte dýchánek plus cestu domů. Už jsme byly smluvené několikrát, ale nikdy to nevyšlo. Až teď. Měly jsme zajít na kafe - buďto s malou, nebo bez ní, kdyby se manžel nebo děti obětovali. Nakonec jsme nešly nikam - dorazila jsem k ní na zahradu a hlídaly jsme mimino. A řešily mimino. A mimina z okolí. Školky. Modřiny. Bazének. Zeleninku. Čepičky. Doktory. Ekzémy. Nechápejte mě špatně, mně mimina nevadí, ideji mimina se teoreticky nebráním, to jen v praxi to drhne, ale když jsem odcházela, uvědomila jsem si, že za necelé dvě hodiny, co jsem tam byla, než jsem zdrhla s výmluvou na maturitu, jsem řekla tak osm vět, z toho víc jak polovinu jsem nedokončila, protože mimino zrovna běželo kolem a něco dělalo, případně jsem byla přerušena, protože potřebovalo míchat a řešilo se, co by mohlo míchat, případně míchalo a… A prostě k tomuhle tématu jsem neměla co říct. Ne, že by to vadilo, já jsem většinou spokojená pasivní účastnice komunikace, ale nějak na mě dolehlo, že takhle vypadá většina mých komunikací, protože všechny mé vrstevnice (i vrstevníci) jsou zamiminované a sehnat někoho, s kým byste si mohli popovídat, aniž by padlo slovo sunar nebo opruzenina, vytáhnout ho večer do hospody, aniž byste měsíc dopředu museli plánovat, jestli někdo pohlídá potomka, začíná být nadlidský úkol. V podstatě mám jednu kamarádku, se kterou se mohu bavit (zbytek jen poslouchám) a děsím se chvíle, až to přijde i na ni (a to dlouho trvat nebude, protože už má nějaké podezřelé spády).

Na jednu stranu tak jsem v pozici, kdy vám všichni říkají " no jo, ty si to můžeš dovolit, ty nemusíš řešit, co s dítětem", čímž ve vás vzbuzují pocit, bůhvíjak nejste volní jak pták, na druhou stranu ale nemáte s kým, protože jste sice volní jak pták, ale jste v té volnosti úplně sami, zatímco ti "nevolníci" mají utvořené aliance, kam nemáte povolen přístup. Teda ne že byste tam výslovně nesměli, ale… nemáte tam co dělat. (A naprosto skvěle to zneužívají v práci, kde jste honěni od čerta k ďáblu, protože "ty můžeš, ty nemáš mimino" - tuhle větu zbožňuju.)

Řeším to teď hlavně v souvislosti s tím, že zvažuju, že bych vyrazila na Trutnova na festival. Na většinu akcí se mnou sice většinou jezdí sestra, ale myslím, že zrovna podobnou akcí bych se jí dvakrát nezavděčila, takže jsem to ani nezkoušela. Já vím, že by na to asi kývla, ale nechci ji tam tahat jen proto, abych já měla pocit, že jsem tam nejela sama a ona se mi tam otravovala a snažila se předstírat, že se nenudí. Totéž i u mé jedná z mála svobodných kamarádek. Vím, že by jela, ale jen proto, aby na chvíli vypadla z domu, ale těch pár dní by asi protrpěla. Kamarádka, která by pro podobnou akci byla, nemůže, protože mimino.


Možná to vyznívá trochu sobecky, ale to nebyl záměr. Spíše mi šlo o to, vypsat se z jakési krize, co na mě padá před mými třicátinami, protože mi pomalu začíná docházet, že lepší to už nebude. Že sice mám přátele, ale ti současně zůstávají a mizí, protože věcí, co by nás spojovalo, je stále méně, řešíme naprosto rozdílné věci a naše životy se točí okolo zcela rozdílných problémů, a když se sejdeme, nevedeme dialog, ale dva rozdílné monology. To už můžu rovnou zůstat doma a psát sem…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JSark JSark | 23. května 2014 v 20:40 | Reagovat

Ježíš, toto riešim už pár rokov, aj keď u mňa by to teraz bola skôr kríza tridsiatnická. :D Kamarátky/ti, známi, známe, všetci z rodiny (s ktorými vychádzam) - mimino. :-x Páči sa mi tvoj novotvar - zamiminované. :-D

2 P. D. P. D. | 24. května 2014 v 13:57 | Reagovat

no, u mě to po neděli taky bude už třicátnická krize. ale jak řekl můj spolužák - měl jsem depku, že jsem nejstarší dvacátník, teď jsem aspoň nejmladší třicátník.
nejblbější je, že ačkoli já mimino nemám, tak mě ty minilidi omezujou taky... :-D

3 JSark JSark | 24. května 2014 v 19:33 | Reagovat

Jé, tak to gratulujem. :-P Tak mňa našťastie neobmedzujú, jednoducho sa zamiminovaným ľuďom vyhýbam. :-D Práce a aktivít mám nad hlavu, takže to nie je problém, aj tak by som nemala čas. 8-)

4 P. D. P. D. | 24. května 2014 v 21:29 | Reagovat

děkuju :-D i když moc není k čemu...
já se jim taky vyhýbám, ale když chce člověk večer vyrazit na jedno, tak má smůlu, protože všichni pečují o ratolesti.
a náš poslední sraz z univerzity vypadal tak, že jsme seděli v nekuřácké kavárně, kam se dalo zajet s kočárky a všechny mé spolužačky měly s sebou mrně. zyřekla jsem se, že nikdy více...

5 JSark JSark | 25. května 2014 v 11:36 | Reagovat

Mno, tak ťa nabudúce pošlem na môj zraz zo strednej - v zafajčenej reštike (týranie pre mňa nefajčiara), s chlastom a bez detí. Ale bolo to úplne jedno - všetky rozhovory sa potácali medzi miminami a manželmi. 8-O

6 Julča Julča | 25. května 2014 v 23:15 | Reagovat

Děsivé je, že jsem taky v podobně situaci a to je mi 21 8-O
Mé okolí se nějak zvrhlo. Teď, když se s někým sejdu, tak už nejsem Julča, ale Teta :-D

7 P. D. P. D. | 26. května 2014 v 9:49 | Reagovat

[5]: náš první a poslední sraz ze základky: všichni na nealku, protože buď řídili nebo byli těhotný. Kdo nebyl těhotnej, měl už dítě hotový, aspoň jedno. Pivo jsme si dali dva, vyvrhelové :-D. Pak jsem řekla, že jsem se vrátila na studia, a už se se mnou nebavil nikdo :-D
jinak všechny srazy probíhají stejně  - kolem stolu obíhají mobily s děckama. Zabiješ tak dvě mouchy jednou ranou - pochlubíš se jak děckama, tak mobilem :-D

[6]: :-D to už je smutný...

8 JSark JSark | 26. května 2014 v 12:36 | Reagovat

[7]: Zrazom zo základky sa zatiaľ úspešne vyhýbam. :-D Zo strednej nealko nehrozí, prvá otázka minule bola "Tak kedy začneme chľastať?" 8-)

9 P. D. P. D. | 26. května 2014 v 13:54 | Reagovat

no, my měli taky jen jeden - a pro mě taky asi poslední :-D z gymplu se scházíváme jednou ročně aspoň pár lidí, tam většinou kolujou mobily s miminama. člověk se tak pochlubí naráz jak technikou, tak potomkem, no neber to. :-D  a s holkama z vš se scházíme v malým počtu a ty si děcka berou rovnou s sebou....

10 JSark JSark | 26. května 2014 v 19:09 | Reagovat

Ha, z výšky sme sa nestretli ani raz, to sme sa rozbehli po polke sveta. O_O Zo strednej asi tiež niečo kolovalo, ale radšej som to rýchlo zabudla. :-D Skôr bol desivý nápad, že sa každý postaví a stručne všetkým povie, ako sa mu darilo. :-x Ešte že mňa odmávali s tým, že sa očividne nič nezmenilo. :D

11 P. D. P. D. | 27. května 2014 v 11:21 | Reagovat

no, my se tu scházíme tak čtyři,co jsme uvízly poblíž... většinou se sejdem, když sem někdo přijede na návštěvu, tak aby se to využilo... :-D ale to jsou maminkovský srazy, to je na nic...

12 robin robin | 27. května 2014 v 21:45 | Reagovat

jsem kamarádce, když měla 23 narozeniny koupil knihu 30 na krku :-D  :-D  :-D byla nadšená radši jsem byl co nejdál od ní :-D

13 P. D. P. D. | 27. května 2014 v 23:48 | Reagovat

bych tě zabila :-D  to mně ve škole všichni popřáli k pětadvacítce a colleen mi na fb dokonce popřála k dvacetinám, hodná holka :-)

14 Lily Lily | 29. května 2014 v 8:17 | Reagovat

No tak doufám, že jsi si alespoň oslavu narozenin užila lépe.
Jinak ale řešíme stejný problém. Budoucímu manžovi je 32, mne 27. Všichni okolo se dle mého mínění zbláznili. Nemáme s kým jít na bowling, nebo jen tak pokecat.. jeho nej kamarád už má 3 mimino. Ty jsme neviděli snad už tak 4 roky. Oni jsou sice docela akční, choděj s mimčama po tůrách a tak.. ale samozřejmě jen s ostatními co mají taky děti, že.. :-(
Moje kamarádky z vejšky se rozlezli po rebuplice. Tak ty nevidím téměř celý rok. Moje nej kámoška si teď zmizí kamsi k Plzni a už to bude jen tak 3 za půl rokku pokec na facebooku. A už teď je to samý, "to víš teď když bude mimčo".. ááá ???
A nejhorší je, že ten můj už s tím taky začíná..
Úplně ti rozumím, já chci zpět na školu... :-D

15 P. D. P. D. | 29. května 2014 v 12:42 | Reagovat

no, já narozeniny neslavím, ten den navíc jsem se zase stěhovala na kolej, takže by se stejně nic nedalo... ale včera jsme předávali maturitní vysvědčení, tak jsem pak volala ségře, jestli nechce někam zajít, když už jsem oblečená... takže jsme zašly, bylo to prima - a vzbudila jsem se s naprosto neskutečnou bolestí hlavy. Vstávala jsem hodinu a půl, nadopovaná ibalginem a hned po příchodu do školy jsem se postarala o přísun kofeinu.
a do toho mi došlo, že o prázdninách budu bez peněz, takže jsem nadšená a řeším, jestli teda řešit fesťák nebo to nechat plavat... :-?

16 Peci Peci | 3. června 2014 v 2:36 | Reagovat

a já už jsem se bála, že jsem v tom sama..epidemie populační exploze...ještě, že to není nakažlivý :D

17 P. D. P. D. | 3. června 2014 v 9:18 | Reagovat

[16]: uděláme nějaký antimiminovský sraz :-D

18 P. D. P. D. | 3. června 2014 v 9:19 | Reagovat

jinak finanční situace vyřešena. o prázdninách možná peníze mít budu. zato teď jsem bez nich :-D

19 Peci Peci | 3. června 2014 v 12:06 | Reagovat

[17]: to zní jako zajímavý plán, ale nazvala bych to jinak ...koneckonců - oni ty mimina za to tak úplně nemůžou :-D

20 P. D. P. D. | 3. června 2014 v 12:24 | Reagovat

:-D bezmiminí... i v té slovotvorbě nejde s tím miminem spáchat něco pořádného.

zrovna máme zsv, děcka měly vytvořit a charakterizovat fáze vývoje člověka. mám z nich depresi. :-D dle jejich charakteristik jsem někde ně přelomu základky a střední školy. a nemám mimino, jsem za zenitem... :-D

21 Peci Peci | 3. června 2014 v 13:12 | Reagovat

[20]: napadlo mě "bez-kapesních-lidí" :)
a podle mě člověk prochází dospíváním někde mezi 18. a 60. rokem, takže je spousta času...na cokoliv...třeba i pocket human :)

22 P. D. P. D. | 3. června 2014 v 13:27 | Reagovat

pocket human je krásný. :-) to si zapamatuju.

ty naše dětičky a jejich vývojové fáze - jsme se dozvěděli, že batole je "taková blbá organická věc". gymnazisti. mám z nich deprese...

23 P. D. P. D. | 3. června 2014 v 15:23 | Reagovat

dneska jsem ještě dostala vynadáno od naší sekretářky, že mi děcko jede na dovolenou příští týden a že to nevím. no nevím, nosím v hlavě svoje věci, celej druhák, svoji třídy, pár pak, co do do školy nechodí, ale akorát prudí - a nevím, že mi jeden jede na dovolenou. být to na mně, tak všichni jedou do ...
prostě super den. a to je teprv úterý.

24 robin robin | 3. června 2014 v 21:34 | Reagovat

muž stárne do 40 pak se vrací do mladých let :-D

25 P. D. P. D. | 3. června 2014 v 22:04 | Reagovat

... a ve třiceti už mě nic nečeká. jen čekám na senilitu, demenci a na to, jak budu prdět do hlíny. dnešní mládež je krutá... :-D

26 Peci Peci | 3. června 2014 v 23:08 | Reagovat

[24]: malé doplnění - mužům koční puberta 5 minut po smrti :D

27 Peci Peci | 3. června 2014 v 23:12 | Reagovat

[25]: nenech se zmást...počkej si na dnešní mládež za 10-15 let, až přijdou o iluze...to už budeš ve zralém nihilistickém věku a můžeš se kochat jejich depresemi...kromě toho současný farmaceutický průmysl nabízí tolik magických pilulek a odpravit si játra chlastem můžeš vždycky :D

28 P. D. P. D. | 4. června 2014 v 8:50 | Reagovat

na posledním bodu pracuju. když jsou peníze.

29 Elza Elza | 6. června 2014 v 21:22 | Reagovat

PD, víš, to už asi lepší nebude. Já jsem o 6 let starší, "sdětná" - a na všech srazech a pokecech i s nejbližšími kamarádkami (dokonce i s kamarády!!! :-? ) se řeší jen, jak "to komu nejde", kdo všechno má dítě ze zkumavky a co to všechno obnáší... Brrrrr! :-! Mám 3 děti a chci se bavit o něčem jiném, sakra, když už jsem se jednou urvala na chlastačku! Nota bene, připadám si jak 5. kolo u vozu, protože my žádné problémy nikdy (naštěstí) neměli, takže i když děti mám, stejně s ostatními nemám o čem povídat. :-(

30 P. D. P. D. | 9. června 2014 v 9:38 | Reagovat

to mě těší, že my bezdětní nejsme jediní vyvrhelové... jak to bylo na kole jednodušší, dokud jsme se bavili jen o tom, jakej je ten a ten profesor sketa, že nám to zas nedal... :-/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama