Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

Bídníci

4. ledna 2013 v 2:43 | Paccia Domna |  *Přišel jsem, viděl jsem
Než začnete uvažovat o tom, že rozkliknete článek, položte si otázku, zda ten film chcete vidět. Je-li odpověď "ano", tak prosím se čtením posečkejte.




Začnu netradičně - etymologicky. Slovo bídník je odvozeno od slova bída, bídný - nehledala jsem to ve slovníku, ale myslím, že snad ani nemusím - kdo by o tom pochyboval, po zhlédnutí už pochybovat nebude. Přesně to a nic jiného se totiž člověku v kině dostane. Tři hodiny života v háji, a ještě musíte žít s vědomím, že jste za to zaplatili. Režisér je prostě zlomyslný sadista a neřád.

Příběh známe jistě všichni. To neříkám proto, že se tu nechci rozepisovat o tom, jak Jean Valjean skončil na galejích, jak byl propuštěn, jak prchal před Javertem, jak vypukla revoluce, jak se bojovalo na barikádách atd., ale říkám to proto, že i ten film to očividně předpokládá, protože se ani neobtěžuje nás do děje nějak vpravit a říct nám, co se to tam zatraceně děje a proč. Omezíme se na to, že jsme ve Francii, můžeme si domyslet, ve kterém městě, a jsou nám naservírovány tři letopočty. Proto, aby nás vpravily do dějin a přiblížily nám dobu? To sotva. Spíš jen proto, abychom se nedivili, že Jean Valjean stárne, Cosette dospěla a Javert - no, ten sice zamrzl v čase, ale zato se čertvíproč courá úplně všude, takže z něj máte pocit, že ho snad naklonovali, protože jinak to není možný.

Příběhem a motivacemi postav se film nezabývá, takže člověk neznalý látky dostane jen chaotickou změť obrazů, ze které mu v hlavě musí zůstat jen dnes tak populární "WTF". Snad za to může fakt, že se jedná o zfilmovaný muzikál, nikoli o zfilmovanou knihu, ale přece máme spoustu zfilmovaných muzikálů, které mají hlavu a patu, aniž by utrpěla "hudebnost" (nebo co to tu chtěli vyzdvihnout). Zpočátku mě napadlo, že je to v podstatě jen ilustrace k soundtracku, ale jak dlouhé minuty ubíhaly, termín "ilustrace" nahradil "paskvil", aby ho vzápětí nahradilo ještě něco dalšího, ale to už tady snad ani nebudu psát. Proč paskvil? Celkově to působí, jako by se někdo nedokázal rozhodnout, co nám chce vlastně naservírovat. Začneme velkolepou scénou, monumentální - galejníci tahající na lanech koráb. Řeknete si "no dobře, Amíci… musí to být velký" - než vám dojde, že jsou pod tím podepsaný Briti. Ale budiž - náhled na koráb, na galeje je ohromující. Nebo spíš vám říká, že je ohromující, protože se to ani nesnaží působit živě a věrohodně, spíše to vypadá, jako by se někdo setsakra snažil ukázat, že umí postavit zatraceně velký a drahý kulisy. A pak se to rozjede - skoro tři hodiny detailů na ksichty všech, co se mihnou na plátně. Lidi, já mám ráda Hugha Jackmana, je to hezkej chlap, o tom žádná, já jsem ženská - ale čumět mu tři hodiny do pusy nebo do nosu a počítat mu póry, to fakt nemusím. A to samé u Russella Crowea, Anne Hathaway (té jsem sice prozkoumala i ucho skoro zevnitř, ale mému pochopení, proč se kvůli ani ne dvaceti minutám takovéhle tragédie nechala ostříhat a zhubla, to nepomohlo) a zbytku ensemblu. O Eddiem Redmayneovi ani nemluvím - záměrně. Doufám, že ho hodně dlouho nikde neuvidím. Pokud možno nikdy.

Proč se tedy někdo obtěžoval tvořit velkolepé kulisy, když nakonec stejně operuje jen s detaily obličejů? Jistě, sem tam vylétneme vzhůru, podíváme se na nebe, kde sídlí bůh, který s námi nekomunikuje o tom, co si počít s tím Valjeanem, podíváme se na město, aby… no, proč vlastně? TŘI HODINY DETAILNÍCH ZÁBĚRŮ NA OBLIČEJE POSTAV, KTERÉ JSOU VÁM UKRADENÉ, NEZNÁTE JE NEBO JE NESNÁŠÍTE. TŘI!!!

Snad by se dalo argumentovat tím, že předkládáme-li notoricky známý příběh, nemusíme diváky obtěžovat s jeho seznamováním a můžeme se věnovat pocitům a vnitřnímu životu postav. Víte, připomíná mi to tu zoufalou snahu, co jsme někdy na seminářích vyvíjeli, abychom našli smysl v něčem, o čem si může dovolit říct, že je to kravina, jen učitel. On totiž ani tenhle argument moc neobstojí. Jak už jsem zmiňovala, postavy nejsou VŮBEC prokreslené. Veškeré informace o nich dostaneme z písní (Dialogy jsou tu opravdu jen minimálně - asi tři o dvou větách. Snad i já na cédéčkách mám víc mluveného slova. Ne, že bych měla něco proti zpěvu - ale během tohohle něčeho jsem se několikrát modlila za mluvené slovo.), žádný úvod se nekoná, prostě jsme vrženi dva centimetry od jejich obličejů a všechny ty nesympatické postavy tu jak na běžícím pásu dramaticky deklamují obrovská hluboká poselství, morální dilemata, silné city - a vy jim nevěříte ani slovo, ať se u toho tváří jakkoli. A to je další průšvih - protože divák nemá nejmenší důvod vcítit se do jakékoli postavy, s jakoukoli postavou sympatizovat nebo ji nedejbože pochopit, je mu upřímně jedno, co ta která postava cítí, jestli uteče, jestli ji chytne, jestli přežije, takže všechny ty dojaté a trpící obličeje nejen že nikým nepohnou, ale navíc působí nechtěně komicky (Při Mariusově písni, kdy v detailu slzí a prožívá asi nejsilnější city svého života, se nejde nesmát, pokud chcete koukat na plátno. Neuvěřitelný vystoupení.). Dost často mě napadalo, že jediní dojatí lidé v kině jsou herci, a asi jsem nebyla sama, protože tam takových klepajících se ramen bylo vícero, a některé diváky zachvátily emoce natolik, že ani nevydrželi do konce, aby zjistili, jak to celé dopadne, a zmizeli ze sálu ještě dlouho před koncem filmu.

Nevím, jestli jsem to tu zmiňovala, ale miluju Bídníky. Miluju ten příběh, miluju muzikál. Osobně ho pokládám za snad nejkrásnější muzikál vůbec a dokážu ho poslouchat v nekonečných smyčkách, přičemž polovinu "scén" oslzím, a když padne Gavroche, slzička ukápne. Když ho zastřelili tady, nejradši bych do něj ještě kopla a řekla "dobře ti tak, smrade". V žádném případě bych mu nepřipínala hodnost (či co to bylo) jako Javert (!!!!!!!). Co to mělo být?!

Na lásku mezi Mariusem a Cosette jsem nikdy moc netrpěla, ale to, co předvedli tady, to vzalo dech i mně. Eddie Redmayne a jeho Marius je nejen nejprotivnější postava tady, ale snad nejpitomější postava vůbec, a Cosette Amandy Seyfried je… blond. Velká lásky mezi nimi vypukne poté, co se vidí přes celou ulici a pak si přes bránu zpívají, ať mlčí. Že se tomu Valjeanovi chtělo něco takového vůbec zachraňovat. A představa, že by to snad spolu mělo mít někdy děti… Božechraň. Ještě jednou musím zopakovat, že Marius je něco nepopsatelného, protože říct to jednou nestačí. A teď si představte, že na to musíte čučet v detailu.

Tvůrcům se naprosto geniálně podařilo zrušit veškeré napětí mezi Valjeanem a Javertem. Nevím jak a už vůbec netuším proč, ale podařilo. Prostě jeden maník nahání druhýho, naráží na sebe celý život po celé Francii, a pořád jim to nějak neklapne. Naráží, to je dobré slovo. Vždyť on po něm ten Javert ani nijak extra nejde, ono se jim prostě vždycky nějak poštěstí, že si někde skoro vletí do náruče. Žádné roky nahánění a stíhání. Prostě na sebe mají jen kliku. Javertův boj sám se sebou, jak žít ve světě, kde padlo vše, čemu věřil, čemu zasvětil celý život - nic. Takže když dojde k okamžiku, kdy má spáchat sebevraždu, tak jsem se jen modlila, ať hlavně neskáče do těch sraček (kdo jste viděli, víte, kdo jste neviděli, nechtějte vědět).

V žádném předchozím zpracování mě to nenapadlo, ale Valjean byl snad pedofil (scéna v kočáře). Od chvíle, co se Cosette ujal, je ta postava nějaká - divná a žádná. A když jde okouknout Cosettinu životní lásku z jednoho setkání, škoda plýtvat slovy.

Boje na barikádách. Proč že tam bojovali? No, "bojovali"… Utvořili barikády, zazpívali si proti sobě s vojáky, spousta detailních záběrů na obličeje nabité silnými emocemi, pak se na barikádách konal div ne piknik, všichni se měli strašně rádi a pak je konečně zabili. Jen toho nejnesympatičtějšího milovníka nastávající tchán protáhl sračkami (doslova) - a my to zase díkybohu viděli v detailech, hurá.

Valjean vypráví Mariusovi příběh o Valjeanovi, Marius blbě čumí. Zase. A zase v detailu. A já vím, že tohohle herce budu hodně dlouho nenávidět. Valjean odchází. Svatba. Marius se dozvídá, že ho Valjean protáhl kanály. Do téhle doby si asi myslel, že usnul na barikádě a pak se probudil u Cosetty, nevím, protože tam ani chvilku neřešil, že je to trošku divný, když všichni zařvali, a on ne. Ale tak co, k osudové lásce mu taky stačil jeden pohled přes ulici, nemůžeme mít zase na hocha velké nároky. Valjean je najednou hrdina, takže rychle za ním. Do téhle doby silný chlapík, co tahá bezvládná těla kanalizací jako nic, je najednou na umření - a umírá (jak jinak než v detailu) déle než Trinity v třetím Matrixu, a vy se modlíte, ať už konečně umře a tohle utrpení skončí, a k smrti vás vyděsí, když řekne Cosettě, ať mu zakáže umřít - že poslechne a neumře.

Celkově je to strašně dlouhý. Zdlouhavý. Na to, jak to celé osekali, že skoro nic nezůstalo, neuvěřitelně zdlouhavý. Za konec jsem se modlila déle jak čtyřicet minut a taky jsem dost vážně zvažovala, že z kina odejdu (a to jsem v kině useděla i Garfielda). Teatrální, patetický, neuvěřitelný, neživotný, přehnaný. A konec - doják hadr, když už fakt nevíte, jestli se na férovku rozesmát nebo rozbrečet.

Ale abych jen nekritizovala, tak i pár pozitiv. 1) Není to trilogie a tímhle to skončilo. 2) Thénardierovi byli dobří. 3) Javert se neutopil ve sračkách.



PS: Omluvte, jestli jsou tu někde zmatené věty. Nečetla jsem to po sobě. Prostě jsem to jen potřebovala dostat ven, teď to vytěsním a už nikdy na to nekouknu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lin Lin | Web | 4. ledna 2013 v 14:09 | Reagovat

stáhni to a kouknem na to spolu :) :) chci to vidět

2 Kaitlin Kaitlin | E-mail | Web | 4. ledna 2013 v 15:40 | Reagovat

No, tak teď ti nevím, jestli se mi na ten film vůbec chce, původně jsem to měla v plánu :D

3 P. D. P. D. | 4. ledna 2013 v 15:49 | Reagovat

[1]: broučku, zapomeň

[2]: no varování tam bylo... :-D ale tak každý má jiný názor. že se to nelíbilo mně, neznamená, že se to nemůže líbit ostatním. hlavní problém je, že ten muzikál opravdu miluju a ten příběh taky - a tady to bylo tak schematický a o ničem, jako by si někdo udělal jen klípek ke zvukový stopě...

4 JSark JSark | 4. ledna 2013 v 17:32 | Reagovat

A teraz si predstav, že na čsfd to má 80 % hodnotenie. Ozaj, nekomentuješ tam? Hneď druhý komentár pod menom MrHlad
ti je dosť podobný.

5 P. D. P. D. | 4. ledna 2013 v 17:37 | Reagovat

[4]: ne, tam nejsem ani registrovaná. ale na hlada se dojdu podívat :D

6 P. D. P. D. | 4. ledna 2013 v 17:41 | Reagovat

[5]: déšť mi nevadil.... :-D

7 denice denice | 4. ledna 2013 v 19:35 | Reagovat

Asi jsi mi zachránila čas a peníze, děkuji! Nicméně až to bude ke stažení, podívám se a předtím si ještě jednou přečtu tvou kritiku.

8 larkinh larkinh | 4. ledna 2013 v 20:17 | Reagovat

Možná by stálo se na to podívat - ať se člověk taky jednou pořádně zasměje...

9 kathie.jones kathie.jones | 5. ledna 2013 v 18:35 | Reagovat

[8]: ...nebo navzteká :-) Taky na to asi kouknu, čistě ze zvědavosti :-D

10 P. D. P. D. | 5. ledna 2013 v 18:44 | Reagovat

[7]: abych pak nedostala vynadáno, jestli se ti to bude líbit... :-?

[8]: tak jako ze začátku to jde, ale po polovině filmu už je těch detailů fakt moc a člověk by ocenil, kdyby se taky trošku podíval okolo, aby zjistil, co se tam vlastně děje a proč

[9]: negativní reklama, taky reklama.. :-D

11 kathie.jones kathie.jones | 6. ledna 2013 v 18:32 | Reagovat

[10]: jsem nedotčená knihou i muzikálem, děj neznám ani vzdáleně, tak to zkusím jako "nezávislý" pozorovatel, jestli to z toho půjde pochopit :-D

12 P. D. P. D. | 6. ledna 2013 v 18:41 | Reagovat

[11]: ok, dej pak vědět, to jsem vážně zvědavá... :-) přece jen tohle se mi posuzuje hůř...

a jen tak mimochodem: byli jste někdo na anně karenině? stojí to za to?

13 Lily Lily | 7. ledna 2013 v 17:14 | Reagovat

Téda.. tak tomu se říká reklama.. :) Musím říct, že jsem se u tvé recenze skvěle pobavila.. někde už jsem četla, že film teda stál pěkně za prd, ale říkala jsem si, že na takové klasice doslova prošpikované emocemi nemůžou tolik zkazit, hm.. to co jsi popsala mi přijde spíš jako zmrzačení.
Rodiče na to tenhle týden jdou, tak jsem zvědavá co na to starší generace poví.. zvažovala jsem zda je upozornit, ale nakonec jsem si říkala.. "zas budu za osla" :)

14 P. D. P. D. | Web | 7. ledna 2013 v 18:06 | Reagovat

no, když jsem byla v kině já, byl tam i můj kolega češtinář, tak jsem se ho dnes zeptala - a ten byl nadšený... :-D

15 Abigail Abigail | Web | 12. ledna 2013 v 0:39 | Reagovat

Tak já jsem si přečetla tvou recenzi, ještě než jsem film viděla, ač jsem věděla, že ho budu chtít vidět. A pobavila jsem se. Tou recenzí. A dnes jsem viděla film a už si jsem stoprocentně jistá, že je to článek, který si třeba ráda přečtu znovu, ale jak jsi psala, každý má svůj názor a mně se to přesně takhle (jako tvému češtináři) líbilo. Taky miluju ten příběh (ač se přiznám, že číst jsem to začala opravdu kdysi, zasekla se v polovině, pro neúnosnost toho textu, a vrátila se k tomu až po několika letech a až od té poloviny, kde jsem skončila, takže tu první polovinu knižního příběhu si prostě nevybavím příliš přesně, splynula mi s filmy), a hlavně miluju ten muzikál, ten jsem viděla opravdu hodněkrát - živě v divadle - a poslouchám ho každou chvíli. (Cílová skupina.) A to je důvod, proč píšu.
Rozumím kritice detailů -  věčné detailní záběry. (Tenhle film není pro každého, řekla bych, že je pro opravdu velké milovníky muzikálu Les Miserables, a je zvláštně natočen, ale vadily mi ty detaily asi dvakrát a na chvilku - jako moc dlouhé, jinak mi styl nevadil.) Nerozumím jiným věcem. Dopředu bylo hlášeno, že je to na plátno převedný - "zfilmovaný" (k tomu zfilmovaný bez uvozovek mi chyběla reálná Paříž) muzikál Les Miserables. Na divadle nikdo z herců neřekne ani slovo, přesto všechny překvapuje, že se tam téměř stále zpívá - mě dopředu fascinovalo, jak by tam chtěli dostat mluvené slovo a udržet muzikál (tenhle muzikál), jak má být. A druhá věc, konkrétně k tvému textu, přemýšlela jsem nad tím hned, když jsem ho četla prvně: většina, snad všechny nelogičnosti, které zmiňuješ (Javert-Valjean, Cosetta-Marius, piknik na barikádách) jsou podrobně převzaté z toho muzikálu. Není to nelogičnost, která vznikla v rukou filmařů, je to nelogičnost, která tam byla. - Píšeš, že miluješ muzikál, proto mi ta kritika není jasná. Takhle to tam prostě je. (Například i ta nelogičnost, proč Mariovi nedojde, že ho přinesl Valjean, protože, a to ve filmu je naznačené, se neprobudil u Cosetty, ale u dědečka, pro nečtenáře to asi není naznačené dost, ale je to nelogičnost toho muzikálu, odkud to vypadlo detailně a konkrétně.) Čekala jsem třeba, že to všechno na plátně nezapůsobí... no, měla jsem ze začátku problém, že je to "sterilní" - jako každý film. Já prostě vyrostla na divadle a miluju divadlo a nikdy jsem moc nebyla filmový gurmán a milovník. Ti lidé jsou na plátně, nejsou živí, nedýchají, nehrají kousek ode mě - ale v průběhu jsem se s tím vyrovnala a všechno pracovalo, jak má. Neříkám, že je ten film bez chyb, osobně se nejsem schopná příliš vypořádat s označením FILM - mně to připomínalo spíš něco jako "inscenaci", ale tak žádný názorový protiklad tu ještě nemáš. Tak tady je, já se na ten film určitě znovu podívám. (I když radši si to dám přeci jen v divadle.) :-)
Btw. pocit, že je Valjean pedofilm jsem měla u všech filmů a i u některých herců, které jsem viděla, jak se to pokouší hrát na divadle. :-D

16 Abigail Abigail | Web | 12. ledna 2013 v 0:39 | Reagovat

Hups :-D

17 P. D. P. D. | Web | 12. ledna 2013 v 11:56 | Reagovat

[15]: jsem ráda za protinázor. :)
k těm nelogičnostem - to je otázka. přece jen na divadle to člověk bere jinak, možnosti jsou omezené a všechno funguje trošku jinak. neměla bych nic proti tomu, kdyby převedli na plátno muzikál jako takový. ale to, že se to chvílemi snaží tvářit jako velkofilm (asi aby to ukázalo, že do něčeho ty prachy fakt vrazili), a přitom nejsou schopní hodit tam pár - možná by stačilo i vteřin - které by jednotlivé dílky plynuleji poskládaly a provázaly, to mi vadilo. protože se to nedá nazvat ani filmem, ani divadelní inscenací, snaží se to hrát na obě strany, ale místo syntézy alespoň pro mě vylezl paskvil. detaily jsem snášela první část filmu. fantinin dream byl úžasný, ale jakmile začali s barikádami, už mi to lezlo krkem. kolem se odehrává drama, boj, a já furt musím čučet na dva mladíky furt dokola a jejich emoce, se kterými já jako divák nemám důvod se nějak ztotožnit nebo poprat, protože jim jenom čumím do obličeje a o všem okolo se mohu jen domýšlet.
proto mi i vadilo všechno to ne přehrávání, spíše dramatické hraní nebo jak to nazvat. žiju v přesvědčení, že u filmu k tomuto není takový důvod, protože se může soustředit na detail, takže nemusí pracovat s tak zřetelnými emocemi jako divadlo, kde divák přijímá představení jinak - má před sebou celek a postavy jsou dále, sám si vybírá, na kterou kouká, kdežto ve filmu je to přímočařejší. hlavně mariusova sóla na mě působila komicky a nejsem jediná, kdo se u toho v kině zasmál. vidět ho v divadle, asi ho pochválím za strhující výkon, ale z 20 centimetrů od obličeje... :-?

18 P. D. P. D. | Web | 12. ledna 2013 v 12:01 | Reagovat

od minula jsem trošku přehodnotila svůj postoj - přece jen se to trošku rozleželo a prvotní zděšení ustoupilo. ráda bych na to koukla ještě jednou v klidu domova. už jen proto, abych si mohla od té televize odsednout a zjistit, tak to bude vypadat, když nebudu mít ten klaustrofobický pocit, že se na mě všichni lepí :-D

19 P. D. P. D. | Web | 12. ledna 2013 v 12:05 | Reagovat

[15]: k tomu pedofilovi - no, valjean pořád nemá na ptáky v trní... :-D  :-D  :-D

20 P. D. P. D. | Web | 12. ledna 2013 v 14:55 | Reagovat
21 P. D. P. D. | Web | 16. ledna 2013 v 21:28 | Reagovat

tak - srovnám-li opožděně s annou kareninou, na kterou jsem původně jít nechtěla, ale po bídnících jsem si řekla, že klidně, - tak anna se mi líbila víc. možná tím, že je to přestylizovaný (přece jen zfilmováno to bylo nesčetněkrát, navíc ta látka dnes vůbec není šokující, tak jak to podat zajímavě a nahnat na to lidi do kina?), sedlo mi to více a měla jsem z toho mnohem intenzivnější a "divadelnější" zážitek. moc se mi líbila ta práce s pódiem, s prostorem (levinův odchod na venkov), s viděním jednotlivých postav... jasně, je to zkratkovité, pro člověka, co nečetl knihu (já), se tam občas objevují postavy, co s těmi hlavními něco řeší,a já nemám tucha, kdo to je a proč se tam cpe, ale tady mi to nevadilo, protože to už na začátku vytyčilo "mantinely" a těch se to drží. nesnaží se to tvářit výpravně, smetánka, i když se baví venku, je uzavřená v divadle a kulisách, snad aby se ukázala neživotnost systému, falešnost, "nereálnost" světa smetánky, spoutanost, svázanost pravidly, aby se demonstrovalo, že tohle je jen hra, společenské divadlo, které před sebou lidé navzájem hrají i doma, zatímco ten skutečný svět je jinde (levinovy scény na venkově jsou opravdu venku) - nevím, spekuluju :-D . postižení ze školy :-D  :-D
prostě tím, že se to drží své cesty, a nevznikl takový kočkopes, mi to sedlo mnohem víc. a ačkoli látka mě nezajímá, annin konec nedojímá a její milostné problémy jsou mi někde, stejně jako to, co si tím způsobí společensky, tak už jen díky té formě, díky tomu, že se mi na to tak hezky koukalo, na to ráda kouknu znova a  pokochám se.
a teď ještě přízemní poznámky - na keiru knightley se dá koukat až ve druhé části filmu, kdy jí zmizí úsměv z tváře (nesnáším to její špulení - ona taky byla ten hlavní důvod, proč jsem na to původně ani jít nechtěla), jude law se mi od chvíle, co začal opouštět hezounky , začíná líbit víc a víc, a nemůžu uvěřit, že z toho pošuka z kick ass vyrostlo něco tak krásnýho, jako je vronsky. a navíc tam je i alicia vikander :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama