Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

11. kapitola

10. října 2012 v 1:01 | Paccia Domna |  *Andělé nejsou blond*
Andělé 11 pro Robina.
Stalo se v předchozích částech: Harry přežil zásah zlatonkou, Bradavicemi obchází chřipka, na Rona padl jakýsi nevysvětlitelný učební zápal, Harry a Morganne chytli školní trest od Kratiknota a nezadržitelně se blíží Vánoce.



Vlna nachlazení se hradem přelévala sem a tam, na ošetřovně se lektvary připravovaly ve velkém. Do léčebných akcí byl proti své vůli zapojen i Snape, což na málokoho působilo uzdravujícím účinkem. A ještě méně lidí to povznášelo na duchu - se Severusem v první řadě. Brumbál dennodenně čelil dotazům, proč dvě koleje trčí ve věžích a jedna pod zamrzlým jezerem (marně se snažil Severusovi vykládat o Eskymácích a jejich obydlích ze sněhu a ledu), až ho to přivedlo k otázce, kam se vlastně uklidil Mrzimor, že po nich není ani vidu, ani slechu. Nebo jsou tak nenároční? To by byla vítaná novinka a vzor hodný následování. Jenže po kom by něco takového mohl vyžadovat, aniž by se dočkal výsměchu nebo vzpoury?

Zamyšleně kroužil po své pracovně. Kdejaký čaroděj dokázal obelstít smrt. Existovalo tolik možností, že už je bylo náročné i evidovat, jeden ze způsob se dokonce aktuálně nacházel na hradě, zajištěn mnoha důmyslnými pastmi, ale na rýmu a nachlazení jsou všichni krátcí. Sám na sobě již pozoroval důsledky blízkého kontaktu s kolegy a studenty a rozhodl se s tím něco udělat. Pro začátek by nemusel opouštět své komnaty. Skřítkové se o něj postarají, ministrovi může radit odsud a mezitím snad přijde jaro. Copak snad někdy viděl Trelawneyovou smrkat?

Moment! Kdy naposled vlastně viděl Trelawneyovou? Kdyby jí nepodepisoval výplatní pásky, ani neví, že je na hradě. Spíše to jen předpokládal. Jistě, v září vždy vytočila Minervu, když jí oznámila, že jí někdo ze studentů do konce roku natáhne brka, ale od té ticho po pěšině. Ale kdyby tu nebyla, studenti by snad něco řekli… Snad. Možná by měl začít s namátkovými inspekcemi v hodinách. Ale až v květnu.

"Chloupek!"

Brumbál se otočil ke vchodu. Ve dveřích stál Quirrell a stěží popadal dech. Určitě ty schody vyběhl. Ach, to mládí! Kdysi taky běhával po schodech. Pak si do ředitelny nechal udělat pohyblivé a ty ho dovážely až k samotnému cíli. Zřídil by to po celé škole, ale studenti by se už nepohnuli. Jediný sport, co mají, spočívá v sezení na koštěti. Až jednoho dne dostanou mladého a sportovně založeného ministra, budou muset překopat celý vzdělávací program. Naštěstí se mezi kouzelníky tolik takových jedinců nepohybuje.

Překvapeně si mladíka prohlížel. Nebylo to tak dlouho, co tu poletoval a řval "troll!" Ovšem "chloupek" neznělo tak dramaticky. Nebylo ale sporu o tom, že kolem toho chlapa se kupí problémy.

"Prosím?" zeptal se, aby ho povzbudil k nějaké další reakci, protože to vypadalo, že co se týče předávání informací, tím jedním slovem skončil.

Quirrell se předklonil a zasípal. Ještě pořád se snažil popadnout dech. Možná by na té tělesné výchově něco bylo, napadlo Brumbála. Fyzická kondice jeho podřízených je alarmující.

Nakonec se Quirrell vydatně vysmrkal a přece jen se dal do řeči. "Utekl," řekl.

Brumbál si poposadil brýle na nose. "Cože?"

"Chloupek utekl," pospojoval Quirrell informace do jedné věty.

"Jak mohl utéct?"

Quirrell zoufale vykvíkl, škubl rameny a opřel se o zeď. Absolutně k nepoužití, zhodnotil ho Brumbál a pomalu vyšel do chodeb mezi podřízený lid, aby obhlédl situaci.

Nebylo to tak strašné, jak čekal. Očekával paniku, křik, spěch, ale všude bylo ticho. Mrtvé ticho. Nikde ani noha. Chvíli měl pocit, že zahlédl mizet nějakého studenta za rohem, ale to bylo vše. Dokonce i jeho kolegové se propadli do země. Přece by je Chloupek nestihl sežrat, i kdyby opravdu utekl. Hagrid přísahal, že je hodný a mírumilovný. Možná jen trochu nepochopený. A Hagrid tomu musel rozumět, ostatně dělal tu šafáře a všechno tohle bylo v jeho odbornosti a v jeho kompetenci.

Sestoupil o další patro. Situace se opakovala. Nikde nikdo.

Další patro.

"Filiusi, nažeňte ho sem!"

"A jinak jste úplně v pořádku?"

Vrčení tří hlav.

"Tak ho snad zvládnete omráčit, ne?"

"Omráčit? Chloupka?" Brumbál viděl ten nevěřícný Hagridův pohled ještě dříve, než slezl schody. "On za to přece nemůže! Nemůžete ho trestat!"

"Samozřejmě že on za to nemůže. Za to může to pako, co ho ani nebylo schopný pořádně přivázat, aby k něčemu podobnýmu nedošlo."

"Co se tady stalo?" Hned viděl, jak zbytečná je to otázka. Kolegové se po něm ohlédli. Hagridovo tříhlavé štěně využilo nestřeženého okamžiku a vyrazilo ke schodům. Než stačil kdokoli zareagovat, bralo schody po pěti a mizelo jim z dohledu. Hagrid vyrazil za ním.

"Otázka není, co se stalo, otázka je, jak ho dostaneme zpátky. Kdo vůbec přišel na to, že to je hlídací pes? Proč nemůžeme mít trezor jako všichni normální lidi?"

Brumbál mlčel. Severus sice kladl otázky, ale nebyl v rozpoložení, kdy by byl ochoten poslouchat odpovědi. Navíc on sám o situaci věděl slabou čtvrthodinu.

"To jste byli vy?" Harry netajil své uznání vůči dvojčatům Weasleyovým. Objevit na hradě obrovského tříhlavého psa a propustit ho do chodeb! Čin hodný mistra. Kde vůbec byl? Jak ho našli?

Fred mu ale oplatil jen užaslým pohledem. "My? My byli přesvědčeni, že jste to spískali vy. Už jsme vám chtěli koupit v Prasinkách dort jako projev čirého obdivu. Od toho trolla tu bylo jak po vymření."


Quirrell se nadechl. Kdyby nebyl kouzelník, asi by se pokřižoval, takhle ale skočil jen u nádechu. Pohlédl do černého otvoru, který se před ním otevřel po odklopení padacích dveří, a skočil.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 robin robin | 10. října 2012 v 8:18 | Reagovat

chloupek na útěku hezký nápad :-D pěkná kapitola doufám,že další bude brzo a delší ;-)

2 JSark JSark | 10. října 2012 v 20:55 | Reagovat

"Hagrid přísahal, že je hodný a mírumilovný. Možná jen trochu nepochopený. A Hagrid tomu musel rozumět" Jasne, Hagrid tomu musí rozumieť. :-D Trojhlavé šteňa, ešte že sa také nenarodilo nám. :D Díky moc, teším sa na pokračovanie. :-P

3 P. D. P. D. | Web | 10. října 2012 v 22:06 | Reagovat

jo, za pár měsíců se zase vracíme... :-D  :-D

4 Elza Elza | 12. října 2012 v 12:43 | Reagovat

:-D  :-D  :-D Ha! Druhá povídka! Nesedíme, lebrž lezeme po schodech! Boží, PD. Díky moc!
tech.: Kde vůbec by? - chybí l

5 P. D. P. D. | Web | 12. října 2012 v 13:12 | Reagovat

njn,, potřebovala jsem trochu pohybu :-D
děkuju za upozornění, dojdu opravit. :-)

6 larkinh larkinh | 12. října 2012 v 16:45 | Reagovat

Tak ti ani nevím, proč jsem nikdy nezačala číst pořádně tohle, asi jsem koukla na první kapču a nějak nezaujalo, ale mohlo mi dojít, že i tady se musí projevit tvůj humorný styl psaní. Bylo to úžasné a jdu si hned přečíst všechny předchozí kapitoly.

7 P. D. P. D. | Web | 12. října 2012 v 17:02 | Reagovat

no, ono to přibývá tak fórově, že se ani nedivím...

8 Lin Lin | 15. listopadu 2012 v 19:51 | Reagovat

abych si pomalu přečetla zase všechno od první kapitoly, po těch tvých půlročních prodlevách si vůbec nepamatuju předchozí kapitolky :-D
není tahle kapitola trošku kratší? mám dojem, že jsem ji přečetla nějak rychle.. ty nás šidíš!! :-D
je to nádherný, krásně se to čte, ale prostě moc krátký!! piš dál :-D

9 P. D. P. D. | Web | 15. listopadu 2012 v 20:03 | Reagovat

jako bych tě snad někdy šidila... :-D

10 robin robin | 15. ledna 2013 v 22:05 | Reagovat

kdy přibude další  kapitolka? ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama