Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

Být originální

13. května 2012 v 16:12 | Paccia Domna |  *Proběhlo mi hlavou
Včera jsem zase po nějaké době koukla, kam se posunula témata týdne, a současné mě docela pobavilo. Zní "originalita". Nevím, jak vám, ale mně přijde představa blogerů, co hromadně usednou k počítači a začnou hromadně psát hluboké články, jeden jako druhý, o tom, jak je žádoucí být originální, nekopírovat a nejít slepě s davem, strašně vtipná a mít alkohol, dám si na autora nápadu panáka. Ať to bylo úmyslné nebo je to jen zase mé zvrhlé vnímání, prostě se to povedlo.



Chvilku jsem uvažovala, nakolik vtipně vyzní úvaha o originalitě na stránkách věnovaných potterovské ff. Jsem pro originalitu, nesnáším plagiátorství, kopírování, recyklaci témat, nekonečné přežvykování téhož! Chci číst, poslouchat a sledovat stále něco nového, co mě okouzlí a vyrazí mi dech. Už nikdy více nic podruhé! Konec s remaky! Konec s inspirací a opakováním vzorů! (Proto píšu ff, ne?)

Zbožňuju tyhle úvahy a zbožňuju ty zapálené diskutující, co se budou otírat o všechno, co kdy kde viděli nebo slyšeli, protože něco podobného už viděli a slyšeli jinde. Opravdu bych chtěla vidět někoho, kdo najde nějaký skutečný originál, až ho najdete, dejte mi vědět. Možná ho někde najde - což ale neznamená, že totéž už nebylo někde někdy zpracováno, jen se to k nám nedostalo. Z toho plyne, že na originály mají nárok jen lidé s omezeným rozhledem. Čím větší omezenec, tím lepší. Narážíte na hodně originálních nápadů? Tak zavřete pusinky a padejte se dovzdělat. Vždyť i mýty se opakují. Najděte kulturu, která nemá v mytologii stvoření světa, sestup do podsvětí atd. Zatracení lidi, už tehdy to kopírovalo jak diví! Copak všechny zajímalo jen to, kde jsme se tu vzali a co s námi bude, až naše tělesná schránka poskytne živiny trávě a způsobí, že nad námi bude chvilku zelenější? Omezenci! Si nemohli najít nějaký jiný problém, když tohle už vysvětlili jiní? Tolik ztraceného času, ten vyplýtvaný potenciál!

Ale nebuďme na ně tak příkří. Třeba neopisovali, třeba je to fakt zajímalo, jestli po smrti bude fakt jen hnojivo a smrad. Třeba se všechny ty myšlenky objevily nezávisle na sobě. Co s tím pak? Rozložená originalita? Naředěná? To jsou ty situace k vzteku, kdy si vymyslíte krásnou paralelu mezi Petrem Schlemihlem a Jeanem-Baptistem Grenouillem, jste na ni pyšní, hýčkáte si ji, říkáte si: Jo! Konečně můžu postavit seminárku jen na své interpretaci - a pak kouknete do nějaké literatury, protože o možnost beztrestně odevzdat práci bez zdrojů jsme přišli s opuštěním základky - a zjistíte, že tenhle motiv už řešilo několik autorů, šmejdi. A dokažte, že jste si na to přišli sami… No, může vás to soukromě hřát u srdce. (Což ale nebude, protože stejně budete vytočení do nejvyšších obrátek.)

Že je to nadnesené? Možná. Že opravdu narážíme na nové věci? Můžete to tvrdit a já se můžu tvářit, že vás budu poslouchat. Záleží jen na úhlu pohledu, na způsobu, jak k dílu přistoupíme, na interpretaci - a na míře zobecnění. Pokud odstraníme detaily, dojdeme k několika kostrám - které se v konečné fázi skládají z týchž kostí. Ale na druhou stranu - komu to vadí? Copak většina z nás nehledá téže mustry? Už klasické otázky - Co čteš? Co posloucháš? - nám dokazují, jak moc se té své záliby v originalitě držíme. Detektivky a rock. A každá detektivka je úúúúúplně jiná a každá rocková písnička je úúúúplný originál, to se nedá generalizovat! Hm…

Že obhajuju kopírování? Neobhajuju, jen říkám, že být originální se nám prostě nepovede, i kdybychom se na hlavu stavili, ale důležité je se o to snažit. Záleží jen na přístupu, který zvolíme, na našem pohledu, našem zpracování. Vždyť každý jsme jiný, že? Vždycky, když stojím v Albertu frontu ke kase a zrovna na mě nefluše nějakej rozmazlenej fakan a jeho matinka usilovně dělá, že to nevidí, protože by jí upadla pusa, kdyby se za toho svýho nevychovaného zmetka musela omluvit, tak se rozplývám nad tím, kolik naprosto jedinečných a neopakovatelných lidí mám kolem sebe!
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 denice denice | 13. května 2012 v 20:26 | Reagovat

Asi to není k věci, ale krásně jsi mi připomněla cca druhý ročník na SŠ, kdy jsem s úžasem přišla na to, že Shakespeare se inspiroval u Boccaccia a pak věnovala několik měsíců objevování toho, jak se různí velikáni vzájemně ovlivňovali. Dodnes si pamatuji ten svůj bezdechý úžas :-)
A děkuji za upozornění na Město mágů, konečně na něj došla řada, rozhodně si pohlídám pokračování.

2 P. D. P. D. | Web | 13. května 2012 v 20:43 | Reagovat

tak ono dříve to ani nevadilo, témata putovala po evropě, spousta hrdinských eposů se lišila jen jmény, alexandreida v každé zemi a komu to vadilo? to jen dnes jsme strašně hákliví a slovo inspirace bereme za urážku. jasně, opisovat se nemá - jenže ono to opsané se většinou stejně nedá číst, takže to zajde samo od sebe. na ctrl+c ctrl+v se literatura založit nedá. když na to člověk nemá, tak může kopírovat sebelepší díla, a nic... ale odsuzovat něco jen za to, že támhle v tom díle má hlavní hrdina tytéž iniciály a na kole stejný počet duší, je na palici... jako by se nikdo nedokázal zabývat ničím smysluplným a hledaly se jen blbiny...

jsem ráda, že se aleksandra janusz líbila, taky ji hlídám, kdy se objeví s pokračováním... ale jen proto, že se mi líbila, ne proto, že by mě nutila potřeba neukončeného příběhu, to je dnes sympatické. když to vyjde, vyjde to, když to nevyjde, víte, jak většina věcí dopadla, a ve zbytku si můžete domýšlet... z tohohle důvodu miluju i pilipiuka, že sestřenky koncipoval stejně.

3 P. D. P. D. | Web | 13. května 2012 v 20:57 | Reagovat

prostě mi to přijde, že dříve se literaturou řešily nejrůznější otázky - po smyslu/nesmyslu života (záleží na epoše), otázky etiky, svědomí, místa člověka ve společnosti, vypořádávání se jedince s nejrůznějšími situacemi, které ho potkají, vztahy, nevěra, víra...  a dneska se jen řeší, kdo kde co obšlehl a kde se už objevuje jaký motiv - a ne jen v rámci komparativní literatury, kterou mimochodem považuju za velmi zajímavou, ale kouká se na to jen kvůli tomu, aby se mohla kydat špína... prostě jsem ze současné situace otrávená a dost mě to ... irituje

4 Eruvië Eruvië | Web | 13. května 2012 v 21:19 | Reagovat

Tak kdysi nebyly blogy, nebyl internet, knížek málo, tak si filozofové nějak čas krátit museli, takže filozofovali a lizofilovali a bůhví co ještě a světe div se, dospěli ke stejným či podobným výsledkům :-D

5 denice denice | 13. května 2012 v 21:45 | Reagovat

Pilipiukovy Dědičky si šetřím na nejhorší chvíle, až bude bída převeliká o písmenko. Už jsi je četla? Věřím, že dokázal udržet úroveň.
jinak máš pravdu, chtělo by to nějaký malý návrat do středověku, kdy se autoři necpali do popředí, nechtěli jen šokovat a hledělo se spíš na zpracování než na originalitu námětu. Všechno už tady bylo a mám pocit, že někteří autoři mohou získat pozornost jen tím osočováním druhých z plagiátorství.

6 P. D. P. D. | Web | 13. května 2012 v 22:08 | Reagovat

no, teprv začala a odložila na červen, nestíhám. ale zatím se držel :)

7 JSark JSark | 13. května 2012 v 22:22 | Reagovat

Možno je to tým, že všetci sme síce rôzni, ale vo všeobecnosti z rovnakých kostí. :-D
Nehovorí sa tomu intertextualita? Že všetko, čo vymyslíme, už tu raz bolo? Pretože všetci čítame (viac-menej) rovnaké knihy, pozeráme rovnaké filmy... Nakoniec ani Shakespeare nebol údajne zase až tak originálny. :-?

8 JSark JSark | 13. května 2012 v 22:25 | Reagovat

Inak s ctrl+v mám v súčasnosti novú osobnú skúsenosť - študent mi do seminárky skopíroval článok z netu. Blb, myslel si, že na to neprídem. :-!

9 P. D. P. D. | Web | 13. května 2012 v 23:18 | Reagovat

mně takhle odevzdávali děcka na gymplu slohy. to byla úroda kulí. já ještě v záchvatu dobrý vůle jim řekla, že kdo mi to do soboty pošle, že mu kuli smáznu - poslal jen jeden - zkopčil něco jinýho. dement. to pak člověk neví, jestli si z něj dělaj srandu nebo jsou fakt tak pitomý... s těma seminárkama já mám klid, ale kolegyňce na literku taky kopčili a kopčili v přesvědčení, že když jde o doktorandku, tak přece těžká pohoda... jenže ona to musí diskutovat s garantem, tak si je profesor zapsal a u zkoušky pak asi budou čučet, dobráčci... :-D

k předchozímu komentu - jasně, máme společné základy (víceméně), obdobné životní zkušenosti, tak na čem jiném bychom měli stavět? chtěla bych tyhle mravokárce vidět, jak by dokázali vymyslet tolik originálních novinek, aby  to vystačilo aspoň pro jednu generaci...

10 JSark JSark | 14. května 2012 v 14:29 | Reagovat

Ja stále zírám, že u nás vyučujúcich doktorandov absolútne nikto nekontroluje. O_O Vzhľadom na to, že ak by som ho nahlásila, bolo by okolo toho určite plno papierovania, dala som mu šancu, aby to prepísal. Čo urobil? Skopírovaný článok skrátil. 8-O Asi som blbá, ale dala som mu to ešte raz prepracovať, tak tentokrát z toho bol kompilát, ale aspoň tam mal odkazy. Dostane za E a budem z obliga. Ale je v tom aj trochu sebectva, chalan prestúpil z mojej alma mater a vzhľadom na to, že už tak nad ňou všetci ohŕňajú nos, čo pre mňa nie je dvakrát príjemné... chjo.  ;-)

11 Ynka Ynka | Web | 14. května 2012 v 17:53 | Reagovat

velmi zajímavá úvaha! :o)

12 Elza Elza | 15. května 2012 v 8:25 | Reagovat

:-D  :-D Jo jo, nesnáším ty, kteří si stěžují na "současnou dobu", protože to "niká nebývalo". Málo čtete, holenkové! :D  Všechno tu už bylo - a kam se hrabe náš dnešní "zkažený svět" na 'světy' předchozích generací... stovek generací... :-D  :-D  :-D

13 P. D. P. D. | Web | 15. května 2012 v 11:09 | Reagovat

[10]: no, my ne že bychom byli pod permanentní kontrolou, ale ona to šla řešit se svým vedoucím, jestli ho má rovnou vyrazit, at si to zapíše znovu, nebo to pořešit jinak... já taky některé momenty řeším - ne žebych nutně potřebovala radu, ale spíš proto, abych informovala co a jak, a oni (učitelé) potom nebyli překvapení...

14 P. D. P. D. | Web | 15. května 2012 v 11:18 | Reagovat

[12]: jojo, aspoň nemáme nasráno v v ulicích (ne tolik :-D
mě kdysi pobavilo, narazila jsem ně nějaký článek z osmdesátých nebo devadesátých let, kde někdo reagoval na takové to všeobecné "mluva mládeže upadá, je vulgární, samý vole vole, to nikdy nebylo..." - a autor odcitoval článek z lingvistického časopisu někdy z období první republiky, kde si autor stěžoval, že se mluva mládeže je v naprosté krizi, že je to samé vole vole a kam to spěje...

15 JSark JSark | 15. května 2012 v 14:15 | Reagovat

[14]: A čo by sme dnes dali za to sprofanované "vole-vole".

16 P. D. P. D. | 15. května 2012 v 18:24 | Reagovat

svatá pravda :-D   zlatí volové a krávy na každým rohu...

17 denice denice | 16. května 2012 v 20:11 | Reagovat

Někde jsem četla, že na nejstarší rozluštěné klínopisné tabulce (s výjimkou obchodních záznamů) byla stížnost na mravy a zpustlost mládeže, na kterou se bohové nemohou déle dívat a viníky tvrdě potrestají. Kdykoli si na to vzpomenu, potěší mě, že se svět v podstatě nemění :-)

18 P.D. P.D. | 17. května 2012 v 16:14 | Reagovat

ano, ano, nějaký pozdech typu "ach běda, už není, jak bývalo"... od té doby, co jsem to někde našla, mě zajímá, jestli je to vtip nebo pravda.... :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

19 Muhe Muhe | 19. května 2012 v 0:07 | Reagovat

Myslím, že jsi strašný pesimista :-D na začátku jsi mě docela pobavila, ale když nevěříš ve výjimečnost, odlišnost a originalitu lidí jako celku, tak přiznáváš, že všichni by se mohli chovat podle určitého scénáře, mohli by se zavést "utopie", kdyby se dobř eprozkoumala kostra a zformovali se názory...? :-D Já si opravdu myslím, že to tak není. Lidé jsou výjimeční, jde právě o ty jemné nuance. A pak jsou lidi, co se svou výjimečností proslavili. Například Dálí, nebo Rimbaud a prokletí básnící... všichni, kteří vymysleli nové styly v poezii a ve stylistice a je fakt, že ted už se příkláníme k tomu, že nemáme tolik možností jako kdysi, protože už více věcí bylo objeveno a vymyšleno a my máme menší prostor, ale upřímně... tohle si možná lidi před takovými sto lety mohly myslet taky, pokud na tohle měli čas. A pak se našel člověk, co vymyslel počítač. A facebook. :-D A Harryho Pottera. Problém podle mě je v tom, že když se snažíš být za každou cenu originální, brzdíš sama sebe v neopakovatelném proudu nápadů a systémů. Jenže když přemýšlíme nad originalitou jako takovou, přemýšlíme pořád o jednom rámci věci. Přemýšlíme o nás, tomhle světě a o tom, co je v něm. Ale když "chceš" být originální v tom smyslu jakém chtějí být ostatní, je to výsměch. :-)

20 P. D. P. D. | 19. května 2012 v 0:52 | Reagovat

nevím, jestli jsem pesimistka. možná ano, ale neberu to tragicky, spíš je to k smíchu.
v utopie nevěřím, právě proto, že lidé jsou tak úžasně originální a výjimeční. i kdybychom zavedli dokonalý svět, vždycky se najde někdo, kdo se bude cítit nedoceněný a ublížený (ostatně vidíme je i dnes - ty spousty ublížených, co jim nebyl dopřán sluch a co by dovedli tohle lépe napsat, tohle lépe zařídit, tamto lépe zorganizovat... máme spousty zneuznaných géniů a hřbitovy plné nenahraditelných lidí), a pokud bude tento slyšet, hned se nabalí další - člověk je tvor společenský a stádnost s tím úzce souvisí.
abych podepřela svá tvrzení o nějakou klasiku - říkal to i agent smith (první matrix byl konstruován jako dokonalý svět - byla to katastrofa, všichni to odmítli), v podobném duchu bych mohla uvést i jeremyho clarksona, když mluvil o počítačem řízených autech - jednoho dne si nějaký koumák položí otázku, co je pod kapotou a že se v tom pošťourá - a vy pak budete jezdit s  vědomím, že někde v bezchybně řízeném provozu je debil, co všechno ví líp...
ohledně autorské originality se nepřu. uctíváme spoustu model - které se stali modlami na základě své dobré práce - a nikdo jim zásluhy nebere. ale obdobné myšlenky a tentence tu být mohly, mohly být jinde, kde mohly zapadnout, protože veřejnost na to nebyla připravená, nepochopila to a zavrhla - pokud se to na veřejnost vůbec dostalo (z těch či oněch důvodů). nebo to nebylo podáno tak kvalitně, takže to neprorazilo...nikoho by nenapadlo dotyčným říct, že opisovali, to je nesmysl, ale taky je nesmysl, abychom říkali, že to byli geniální solitéři, zjevení z jiných sfér, která neměla obdoby.
já se originální bát nesnažím, nevím, jak jsi na to přišel/přišla. snažím se být co nejšedivější, a jakmile budu neviditelná, dosáhnu svého životního cíle, protože budu mít klid.
tenhle článek ale neměl být útokem na uznávané autority (řadu z nich obdivuju, takže bych si to ani nedovolila), ale na ty, co se ohání originalitou, ale mají k ní tak daleko jako žížala k žirafě.

21 Muhe Muhe | 19. května 2012 v 18:53 | Reagovat

Já to pochopila, neboj ;-) spíš  jsem jen rozvíjela myšlenky :-) Těmi, co se snaží být originální jsem myslela spíše ty, o kterých píšeš, že píšou na tohle téma hodně podobné články.

22 P. D. P. D. | 19. května 2012 v 23:21 | Reagovat

já se nebojím, jen se snažím tvářit, že jsem jiná než všichni ostatní :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama