Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

8. kapitola

29. ledna 2012 v 21:44 | Paccia Domna |  *Andělé nejsou blond*
Andělé 8, pro Lin a Robina (takže nakonec příspěvky přidávám přesně v opačném pořadí, než jsem si původně myslela)




"Zatraceně, kdes byl?" spustil Ron, sotva se Harry protáhl otvorem za obrazem do nebelvírské společenské místnosti. Byla plná. Všichni vzrušeně diskutovali o přítomni trolla na hradě.

"Třeba zítra odpadne výuka," zaslechl Harry Seamuse, jak sní nahlas. Nechtěl mu kazit snění, že zítra přijde o milou společnost hned několik členů sboru, protože troll leží skolený na nádvoří hned vedle Hagrida. Možná i na Hagrodovi, těžko říct, jak je tam Snape poskládal.

Harry na Rona zavrtěl hlavou a svalil se na pohozený polštářek u zdi, protože všechna křesla byla obsazená. Z kapsy vytáhl půlku úkolu do lektvarů. Draze vykoupený kousek pergamenu. Ale co by neudělal pro vzdělání. A pro Snapea.

"Už jsme se báli, že tě dostal," nedal se Ron odvést ze svého rozhodnutí zapříst s Harrym hovor.

Harry vzhlédl k Ronovi a Hermioně.

K Hermioně?

Odkdy se s ní bavíme? vyslal k Ronovi němou otázku, ale teď to byl zrzek, kdo nenápadně zavrtěl hlavou. Takže mají aspoň o čem mluvit v ložnici.

"Troll ne," řekl nakonec tiše. "Ale Hoochová nás dostala. Měsíc budu obrušovat násady na košťatech."

"To je super," rozzářil se Ron. "Tu poslední hodinu jsem si zadřel takovou třísku do stehna, že ani nechci myslet na to, že bych si ji mohl zadřít-" zarazil se a koukl na Hermionu, "-někam jinam," dokončil nakonec větu. Hermiona protočila oči.

"Počkej chvilku, říkal jsi nás?" uvědomil si najednou Ron.

"Mě a Morganne," připustil neochotně Harry, ale potom mu přes tvář přelétl zlomyslný úsměv. "Bude se o ně starat se mnou."

Severus přelétl hrdým pohledem dvě tmavé hromady ve tmě. Poloobr a troll během jediné noci, perfektní skóre. Zastrčil hůlku do kapsy a elegantně se obrátil ke svým kolegům. Černý plášť kolem něj zavlál v efektní vlně a černé vlasy se mu rozlétly. Potmě to skoro ani nezaregistrovali. Jen jeho zářivě bledý obličej uprostřed temnoty.

Brumbál rozsvítil hrot své hůlky jako první. Nestihl už ale švihácký pohyb Severusova pláště. Ani se o to nepokoušel. Namířil hůlku na čerstvé pahorky na nádvoří.

"Co s nimi budeme dělat?" odvážila se Minerva zeptat.

"Troll musí pryč," řekl rozhodně Brumbál a pohlédl na Severuse. Ten přikývl.

"Naprosto s vámi souhlasím, pane řediteli, a myslím, že vyučující obrany proti černé magii je pro tento úkol ten nejvhodnější kandidát."

Quirrell zbledl tak, že překonal i mistra lektvarů. "M-m-m-myslím, že t-t-trollové jsou v k-k-k-kompetenci k-k-kolegyně Č-Č-Červotočkové, jsou to p-p-přece kouzelní t-t-tvorové."

"To jste vy taky, pane kolego, a necháváme vás, ať se o sebe laskavě staráte sám," ušklíbl se na něj Severus.

"Vy tak máte co mluvit," zastala se Quirrella McGonagallová. Snape jí věnoval jeden mnohoznačný úsměv.

Brumbál pozvedl oči k černému nebi, ale nic nekomentoval. "Probudím Hagrida," oznámil prostě a namířil hůlku na menší bezvládné tělo.

Severus učinil další prudký pohyb a strhl Brumbálovu ruku stranou. "Ne, pane řediteli!" vyhrkl vyděšeně.

"Snad se nebojíte, že si to s vámi vyřídí, až mu dojde, kdo ho skolil?" rýpla si Minerva a Severus se na ni zašklebil.

"Ne, toho se opravdu nebojím, ale vy byste si měla uvědomit, že jestli se tohle," ukázal na jednu hromadu, "probudí, dokud tady bude ležet tohle," ukázal na druhou hromadu, "tak budeme mít na hradě o trolla, kterého už se nezbavíme, víc. A tentokrát tím výjimečně nemyslím vaše nadané studenty."

"Severus má pravdu," připustil Brumbál. "Ale nemůžeme ho tu nechat takhle ležet, dokud Quirinus neodstraní toho trolla," dodal rychle, když si všiml, jak se Minerva zamračila při jeho prvních třech slovech.

"Opravdu já?" zakňoural Quirrell, jehož osud se pomalu zdál být zpečetěn.

"Zatraceně, chlape, vždyť je to bez sebe!" zavrčel Kratiknot.

"To on taky," poznamenal polohlasem Severus, ale nahlas řekl něco jiného. "Takže dojdeme Hagridovi pro deku, aby se do rána nenastydl?"

"Vaše starostlivost je až dojemná, kolego," odtušila Minerva.

"Pro vás bych udělal totéž," dvorně se uklonil Snape.

"Ne, nikdo nepůjde pro deku," přerušil je Brumbál.

"Vlastně jsem měl na mysli spíš Accio, než že by se někdo trmácel až do hájenky," podotkl Severus.

"Dopravíme ho na ošetřovnu," ignoroval ho ředitel.

"Poloobra," řekl si sám pro sebe Kratiknot, aby se ujistil, že to chápe správně.

"Severusi, vy jste chtěl odlevitovat trolla, tak zvládnete i Hagrida," rozhodl Brumbál a vykročil směrem k hradu, v patách s kolegy, kteří následovali jeho příkladu. "Já jdu spát."

Madame Hoochová procítěně vzdychla. První ročník se vznášel ani ne dva metry nad zemí. Tedy to, co z něj zbylo. Zbytek se povaloval po zemi nebo běhal za košťaty, která se bránila odchytu. Hodinu od hodiny byli snad horší a horší. Opět začala uvažovat o ohrazeném cvičišti se záchrannými sítěmi dole.

"A bez držení!" zahalekal Dean Thomas, pustil násadu, zakymácel se a v následujícím okamžiku přistál na Crabbem. Ten hrábl po koštěti odpočívajícím v trávě po své levici a pustil se do něj.

"Pánové, pánové!" rozkřikla se Hoochová a rozběhala se oba zápasící kohouty od sebe odtrhnout.

Neville Longbottom si minulý týden vzpomněl, že má strach z výšek a odmítal se na koště byť jen podívat. Jeho babička poslala dopis a vše rezolutně popřela, takže už zase patnáct minut ležel na ošetřovně a nechával si ošetřit vymknutý kotník. Odvedl ho tam Seamus Finnegan. Rolandě bylo nad slunce jasné, že ani jednoho už do konce hodiny neuvidí.

Grangerová už deset minut levitovala na stejném místě, odkrvené bílé prsty křečovitě sevřené kolem násady školního koštěte a v očích smrt. Visela asi metr nad zemí. Premiantka ročníku. Kdyby natáhla nohy, dotkla by se trávy. Sebemenší pohyb ale nepřicházel v úvahu.

Parkinsonová prolétávala vymezeným územím a zlomyslně se šklebila na všechny popadané. Blackwood zmizel.

Jinak výuka probíhala celkem v poklidu. Potter a Malfoyová neobtěžovali svou schopností udržet se na koštěti déle jak pět minut v kuse, jelikož vyfasovali každý po jedné sadě na údržbu košťat a ohlazovali a leštili násady právě nepoužívaným košťatům a zastříhávali jim větvičky. A nepřekáželi. O to se Rolanda postarala. Zavřela za ne moc nadšeně se tvářícími spolužáky dveře a popřála si klidnou dvouhodinovku. Do konce hodiny nesměli místnost opustit. V duchu už pro ně vymýšlela další prospěšné aktivity. Udržování trávníku na famfrpálovém hřišti, úklid tribun, natírání sedaček na profesorské tribuně, přelakování brankových tyčí… Bylo toho tolik, co Nebelvír se Zmijozelem mohli stihnout do konce měsíce a ušetřit jí tak čas a práci.

Podívala se na hodinky. Hodina se chýlila ke konci. Hvízdla a zbytek studentů popadal na zem jak přezrálé hrušky, většina s neskonalou vděčností v očích. Grangerová se zhroutila vedle koštěte, očividně šťastná, že má konečně zase pevnou půdu pod nohama. Její pleť pomalu získávala původní narůžovělou barvu, takže Hoochové přestala připomínat Quirinuse během posledních pár dní. Jindy by ji přirovnala ke Snapeovi, ale ten se od výskytu trolla na školních pozemcích neukazoval nikde, kde by mohl přijít do styku s Hagridem.

Mlčky pozorovala své studenty, jak opatrně našlapují, jako by stále ještě nemohli uvěřit tomu, že se pohybují po zemi, a kroutila hlavou.

"Vezměte svá košťata a odneste je všechna k přístřešku," zavelela a studenti se mechanicky ohnuli pro létací nástroje, někteří nešťastně, že na tu věc musí znovu sáhnout.

To je materiál, povzdechla si.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 robin robin | 30. ledna 2012 v 10:07 | Reagovat

krásná kapitola moc jsem se pobavil píšeš skvěle :-D

2 P. D. P. D. | Web | 30. ledna 2012 v 13:16 | Reagovat

děkuju :-)

3 JSark JSark | 30. ledna 2012 v 19:23 | Reagovat

Dobrý prístup k výučbe - nadaných žiakov šupneme do komory a drevá nech padajú. :-D
Takže Severus si takto vylepšoval skóre... chm, už sa teším, keď si na rukoväť prútika urobí zárez za Lockharta. :D

4 Elza Elza | 31. ledna 2012 v 7:10 | Reagovat

/...těžko říct, jak je tam Snape poskládal./ :D  :D  :D Vražda hned zrána. Budeš mě mít na svědomí, PD! Píšeš naprosto... neporovnatelně. :-D

5 Lily Lily | 31. ledna 2012 v 11:14 | Reagovat

No tak to je krása... koukám, že v téhle povídce je skoro každý podobně sarkastický jako Snape.. ale miluju to.. :-D

6 Lin Lin | Web | 3. února 2012 v 21:02 | Reagovat

oooch, no konečně :) kupodivu se docela i chytám bez toho, že bych se vracela k předchozím kapitolkám :-) má paměť mě udivuje..
Hoochová si za to může sama, jediní dva studenti, kteří trochu umí s koštětem, a ona je šoupne někam brousit násady..
:-D další, prosím

7 P. D. P. D. | Web | 3. února 2012 v 21:57 | Reagovat

člověk jí to sem hodí po xměsíčním uhánění a ona na to koukne skoro až po týdnu... ts ts... :-D

8 Sargo Sargo | 6. února 2012 v 13:33 | Reagovat

Měla jsi zase jednou velmi silnou chvilku :-D :-D Nevím, která pasáž vede, ale dohadování nad Hagridem a trolem... to mi utkvělo. :-D (To vím určitě, protože čtu v noci a dokomentovávám příležitostně za dne o dost později. :-D)

9 P. D. P. D. | Web | 6. února 2012 v 14:12 | Reagovat

díky :-)  (však to zabralo dva měsíce příprav, než jsem se k tomu vrátila.. :D )

10 robin robin | 10. února 2012 v 8:25 | Reagovat

Doufám,že bude brzo pokračování ;-)

11 P. D. P. D. | Web | 10. února 2012 v 10:00 | Reagovat

samozřejmě, časem... O:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama