Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

82. kapitola

18. prosince 2011 v 15:41 | Paccia Domna |  * Pečlivě připravovaný pád Vy-víte-koho II - Neplánovaný pád rytíře v nablýskané zbroji
I když nedovysvětlená (jsem to přece jen pořád já), opravdu POSLEDNÍ KAPITOLA. Všem vám děkuji za vaši přízeň a trpělivost, se kterou jste vydrželi až sem.




Bílá perla uprostřed ráje. Vzpomínám si přesně na své dojmy, když jsem toto místo navštívila poprvé. Ještě to není ani rok. Bylo léto. Tehdy tu voněl jasmín, nyní vzduch vyplňovala opojná vůně šeříku. Nezvonila jsem. Otevřela jsem si dvířka v bráně a vešla na nádvoří. Bílé oblázky mi zakřupaly pod nohama. Déja vu. Jen tu chyběl Severus.

Všude bylo prázdno, ticho. Jen vítr šustil ve větvích. A voda. Slyšela jsem padající kapky vody. Rozhlédla jsem se okolo, abych našla jejich původ. Uprostřed nádvoří stála, skrytá v zeleni, bílá mramorová fontána. Žena v životní velikosti s levou nohou lehce pokrčenou, takže se palcem dotýkala hladiny vody a veškerá její váha spočívala na druhé noze. Hlavu měla natočenou mírně ke straně a hleděla kamsi dolů, snad na dno vodní nádrže. Obě ruce, překřížené v předloktí, vztahovala k nebi, ale ne v nějaké modlitbě. Od loktů výše se měnily ve větve a z jejich konců tryskaly pramínky vody. Celkově dryáda působila dojmem, že ji tvoří dvě bytosti, které se k sobě navzájem nehlásí. Ale možná to byl jen můj dojem, který jsem jí podsouvala.

"Tohle jsi nemusela dělat," ozvala se za mnou Gloria a já jí předala část Zlatoslavových věcí. "Ale děkuju. Val bude ráda, řeknu jí, žes tu byla. Právě je u Munga… s Riou, ale prý ses měla stavit, tak jsem tu zůstala aspoň já, abys nás nepomluvila, že tě tu nikdo nečekal."

"Jak je na tom?" zeptala jsem se cestou k domu.

"Val? Mizerně. Zlatoslav? Stejně. Zatím si s ním nevědí moc rady…, jako ostatně vždy," shrnula stručně a já se dál raději nevyptávala.

Otevřela dveře a pustila mě dovnitř. Provedla mě chodbami do přijímacího salónku, kde jsme se zbavily zavazadel. Změnilo se to tu, ale nedokázala jsem pojmenovat, v čem přesně. Portréty stejné, hudební nástroje stejné… Podívala jsem se na stolek… Ano, i ten podivný pár na zahnědlé fotografii stejný. Naklonila jsem se k ní blíž. Žena se na mě usmívala, ale já se tentokrát nevěnovala jí ani jejímu druhovi, ale fotografii samotné - a musela jsem poupravit svůj názor. Nebyla zahnědlá stářím, opotřebením nebo něčím obdobným. Prostě jen byla taková. Klidně mohla být z loňského roku.

"Dáš si čaj? Kávu? Džus?"

"Ne, děkuju, musím se zase rychle vrátit, než si Nebelvírští vzpomenou, že nejsem týmový hráč." Sice se dnes výuka nekonala, nikdo po mně nic nechtěl, ale musela jsem tam BÝT. Bůhvíproč. Ale přes týden jsme prostě Bradavice opouštět neměli, takže jsem se cítila trošku… rebelantsky, že jsem tady. Bylo zvláštní zjišťovat, že okolní svět tu existuje i touto dobou.

"Vždycky, když poslouchám o té vaší mezikolejní rivalitě, cítím se o něco v životě ochuzená," usmála se. "Nás vedli k vzájemné spolupráci."
"Nás údajně taky," poznamenala jsem s myšlenkou na každoroční projev Moudrého klobouku.

Gloria se přesunula k oknu, odhrnula záclonu a vyhlédla ven. Pečlivě obhlédla viditelnou část pozemků a pak se zase s úsměvem vrátila ke mně.

"Vždycky, když jsem tady sama, mám chuť skočit vzadu do jezírka a projít to tu od přízemí po půdu, ať to tu vypadá, že tu taky někdo žije. Myslím, že Zlatoslav tu… věc," mávla rukou někam vzhůru a já si vzpomněla na místnost nahoře, kde si prostor začal tvořit nová pravidla. Kývla jsem na znamení, že vím, o čem je řeč, a ona pokračovala: "…nezlikvidoval jen proto, aby ji naštval."

Mě sice napadlo jiné řešení, ale mlčela jsem. Místo toho mě napadlo něco jiného.

"Co má Lucius Malfoy proti vaší rodině?"

Překvapeně zamrkala a pak se rozesmála. "No ne, on něco řekl? To je docela překvapení. Koho by to napadlo?"

"Právě že neřekl…"

"Takže ty víš, co byl - nebo je zač? To je taky překvapení. Myslela jsem, že to pořád svádí na kletbu Imperius."

"Svádí."

Zamyšleně se na mě podívala. "Ale ty víš, že…"

"… byl Smrtijed, jo, vím," nechala mě doplnit.

"Zajímavé… A z toho si mám vyvodit, že…?"

"Z toho si nemáš vyvozovat nic, jen jsem se ptala, o co jde."

Úsměv se z její tváře vytratil a ona vážně přikývla. "To je trošku delší historie. Pokud si to nerozmyslíš, až budeš mít někdy přes den volno, ukážu ti, co proti nám tvůj přítel a jemu podobní mají." Než jsem stihla namítnout, že není můj přítel, zase se šibalsky usmála a dodala: "Teď, když jsme skoro sousedky."

***
Dva dny jsem se úspěšně vyhýbala kontaktu s čímkoli, co kdy prošlo kolem Nebelvíru. Pak mi došly zásoby, takže jsem musela na snídani. Domácí skřítek, o kterém většinu roku nevíte, je na nic. Brumbál si mě zase nějak zkoumavě prohlížel. Doufám, že už zase nejsem těhotná. Litovala jsem, že nejsou Vánoce, koupila bych mu knížku, ať se něčím zabaví, ale blížící se konec školního roku taky nebyl k zahození. A jak se nezapomněl Severus zmínit, měli jsme kliku, že nikdo z nás neovládal hadí jazyk, jinak bychom snad ještě museli jít uklízet do Tajemné komnaty. Trochu mi zatrnulo při představě, že by ten bazilišek přežil. Hagrid by se ho určitě pokusil domestikovat. Kde je tříhlavý pes, tam se obrovský vraždící had, se kterým si popovídá jen Potter, ztratí. Až budu mít děti, budu si je učit sama doma.

Možná jsem objevila důvod, proč nikdo ze zdejších profesorů nemá děti. Nebo je zamlčuje…

Obrana proti černé magii byla do konce roku zrušena. Na Brumbálovy inzeráty se zřejmě moc zájemců nehrnulo. Při spotřebě dva muži na dva roky se ani nebylo čemu divit. Pověst už začala tenhle post opravdu předcházet. Zrušení zkoušek se zdálo být v tomto kontextu vcelku příhodné, protože obranu by neměl kdo zkoušet. Studenti skládající NKÚ a OVCE měli své zkoušky již za sebou a čekali pouze na vyhodnocení, kterého se pravděpodobně ujme Brumbál - nebo to na někoho přehraje, výhoda řídicí pozice.

Lucius Malfoy byl odvolán ze správní rady, jak informoval Denní věštec. Minerva si neodpustila nevyužít příležitost položit přede mě noviny otevřené na příslušném článku. Asi jsem to dostatečně neocenila nebo se netvářila patřičně zdrceně, protože se jí zase něco nezdálo na mé skoro nulové reakci. Ale nehodlala jsem zapřádat na toto téma žádnou debatu. Pokud ji zajímá, co si myslím, ať se mě zeptá přímo. Ačkoli jsem vystudovala ve Zmijozelu, jsem schopná poznat otázku, když mi ji někdo položí, a většinou jsem i schopná na ni sestavit odpověď. Později už se k tomu nevracela, takže jsem to pokládala za vyřízené. Jak ona, to mi bylo upřímně jedno.

Zato Brumbála otázka nového pedagoga s blížícím se koncem roku docela začínala pálit. Ale jak bylo Brumbálovým zvykem, vždy měl nějaký PLÁN - jak jsem zjistila, když se mi nepodařilo se jemu a Severusovi vyhnout na chodbě. Severus s ním o něčem marně diskutoval, zatímco Brumbál se usmíval tím svým věčně přišroubovaným úsměvem. Oplatila jsem mu podobně a pokusila se projít okolo dostatečně rychle, abych nebyla zastavena a zaúkolována v čemkoli. Ale mlčky mi pokynul rukou, ať se zastavím. Severus se zatvářil stejně nadšeně, jak já se cítila. Nejprve jsem si myslela, že se jedná o pravidelné kázání o tom, jak by se měl Zmijozel snažit kooperovat se zbytkem školy. Nikdy jsem nepochopila, proč byla tato kázání často směrována i na mě - co bych s tím asi měla dělat zrovna já? Ale říkat to Brumbálovi, to jsem to mohla zašpuntovat do láhve a odeslat po moři pryč. Šance na odpověď naprosto totožná.

Ale tentokrát jsem se mýlila a spolupráce vůbec nebyla na pořadu dne. Alespoň zatím ne.

"Není se čemu divit, že se neozval žádný zájemce. Vyhlídka, že do konce června bude po něm, láká asi málokoho. To nemůžete nikomu mít za zlé a nutit ho k-" vrátil se Severus ke své původní řeči, jako bych to ani nebyla.

"Už jsem to zvažoval a rozhodl se obrátit se na jednu konkrétní osobu, Severusi, a zeptat se, zda by neměl zájem."

"Nemyslím si, že je rozumné riskovat život dalšího člověka jen proto, aby se těm nevychovancům snažil zprostředkovat vědomosti, které budou stejně akorát ignorovat."

"Měl jsem na mysli Remuse Lupina."

Severus vynechal jedno vydechnutí a v jeho tváři se objevil náznak jakési emoce. Než jsem ji stačila dešifrovat, zakryl ji výraz právě jsem změnil rozhodnutí.

"Lupina?" ujistil se a Brumbál zlehka kývl. "V tom případě zapomeňte, že jsem vůbec něco říkal." Blahosklonnost sama.

"Kdo je Lupin?" zeptala jsem se, abych se připomněla, že jsem tady a pořád nevím proč.

"Ten nejvhodnější kandidát na… profesora obrany proti černé magii," odpověděl mi Severus tak, že jsem věděla úplně to samé, co před otázkou - nic.

"Jsem rád, Severusi, že souhlasíte, protože Remus Lupin mou nabídku přijal. V této souvislosti bych vás ale oba rád požádal, zda byste se zde nezdrželi o pád dnů déle než obvykle, protože v souvislosti se jmenováním profesora Lupina musíme vyřešit jeden malý problém, který mě a pana Lupina trochu tíží, ale o němž si myslím, že ho zvládneme uspokojivě společnými silami vyřešit."

"Chápu," řekl Severus.

"Já ne," řekla jsem já. Nechápala jsem nic - hlavně co já mám společného s problémy chlapa, kterého vůbec neznám, a které mě okradou o část mého volna.

Brumbál mi věnoval jeden z těch pohledů, co by patřily jeho pětiletým vnukům, kdyby nějaké měl, kdyby se ho ptali na věci, co budou schopni pochopit až za dvacet let, a nic mi nevysvětlil. Do příštího školního roku už mám pár naprosto konkrétních předsevzetí. Jen musím vymyslet, jak na to. Nemůžu křičet na chodbách na ředitele školy, ať mi laskavě řekne, co a proč ode mě očekává, když ode mě něco očekává. Nejsem dřevěná kachnička, co za sebou může tahat po Bradavicích na provázku. Ale jít se ho ptát? Doprošovat? Ani náhodou. Na tohle opravdu nemám náladu.

"Kdo je Lupin?" zkusila jsem štěstí jednou u Severuse, když jsme scházeli po schodech dolů.

"Omyl přírody, co bude snad příští rok touto dobou vyřešen," odpověděl a já to vzdala. Najdu si někoho objektivního a zeptám se ho, jak působím, že mi nikdo nic zásadně neříká.


 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kaitlin Kaitlin | E-mail | Web | 18. prosince 2011 v 16:39 | Reagovat

Hezká kapitola. Jsem zvědavá, jestli se Julie někdy dozví, co je mezi Glorii, jejími sestrami a Luciusem/Smrtijedy. A pobavil mě Severusův přístup k přijmutí Lupina! :D Hezká tečka nakonec, už se ale těším na třetí díl :)

2 larkinh larkinh | 18. prosince 2011 v 17:58 | Reagovat

Tak, a jestli jim Brumbál zaplatí přesčas, když jim ubral z volných dnů? Vsadila bych se, že ne.

3 Sargo Sargo | 18. prosince 2011 v 23:19 | Reagovat

Osobo. Celá tato kapitola je o věcech, co nám povíš někdy jindy! To je tak podlé! :-D Každopádně doufám, že název pro trojku je uspokojivě vyřešen a jeho vymýšlení tě nebude brzdit v rozletu 8-) Na Lupina se těším - proč mám pocit, že tentokrát možná to Juliino obvyklé nadšení nebude tak nadšené? :-D

4 P. D. P. D. | Web | 18. prosince 2011 v 23:42 | Reagovat

[1]: dozví. a dokonce to ani nebude trvat tak dlouho. výjimečně. pokud se zase neseknu na rychlosti dvě kapitoly na půl roku...

[2]: nezaplatí, ale jistě mu to bude jednou  spočteno... :-D

[3]: celý pád je o věcech, které povím jindy! možná... :-D to není podlé, to je spisovatelská strategie... :-D  :-D
název je snad vyřešen, takže v rozletu brání jen všechno ostatní.
julia zvládá něco jako obvyklé nadšení? :-D

5 astina astina | 19. prosince 2011 v 9:58 | Reagovat

naprosto živě před sebou vidím Sevíka, jak se mu rozzářily oči a kdyby to bylo možné, tak rty roztáhly v potěšený úsměv, ale budiž, s potěšeným výrazem si u něj docela i vystačím :-D sakra já se nemůžu dočkat! :-D fakt musím čekat až pod stromeček? O:-) :-D

6 colleen colleen | Web | 19. prosince 2011 v 9:59 | Reagovat

Obě kapitoly jsou krásně vyvedené :-D Já teď budu jen pevně doufat, že nás na ten "omyl přírody" nenecháš dlouho čekat.

7 Elza Elza | 19. prosince 2011 v 10:19 | Reagovat

Severusova definice Lupina nemá chybu. :-D  :-D  :-D
Jinak ty 3 sestry, co se všechny jmenují -ria ale Ria se říká jen jedné... :-?  Ty mne normálně deptají! Ehm, koho ne, že... :-P Víly! Pche. Chápu Hermioninu averzi.
Řešení chlupatého problému na dohled - to se domlouvají, že za Lupina bude suplovat Severus a v té době za Severuse... Julia? Už ji vidím v učebně lektvarů... :D  No, vzhledem k tomu, že by měla příští školní rok přežít, tak asi ani né... :-D

8 Lily Lily | 19. prosince 2011 v 11:10 | Reagovat

Doufám, že už zase nejsem těhotná..

Takhle věta mne dojala..:) víš že je to pár měsíců co jsem přesně tohle řekla?? :-D. No to víš, ta spolehlivost antikoncepce se přeceňuje.. ale zatím dobrý.. učit doma nebudu ;-)

Jinak jak se chystáš na Vánoce?? Už jsi někde schrastila Ježicha a vymlátila z něj dárky?? 8-) Jen co zavřu notebook se chystám na anděl pro ladičku (kytary), snad tam ten obchod najdu.. jsem schopna se ztratit ve vlastním baráku.. :-?

Musím říct, že Julii závidím, přesto, že bude čekat na Lúpiho :-P , tak má před sebou hlavně prázdniny a léto.. a dlouhý spánek po ránu a žádné rodiné oslavy v dohledu.. jé.. já chci takyyyy.
Doufám, že nám tedy v brzku zprostředkuješ nějaké příjemné vyspávání do pozdních teplých odpoledních hodin..když už si to nemůžeme dovolit v této realitě.. :-(

Hm.. jsem se nějak rozjela, co?? ;-)

9 P. D. P. D. | Web | 19. prosince 2011 v 16:41 | Reagovat

[5]: nevím, uvidím, jak mi to vyjde... počkat - stromeček je už v sobotu? hm... no... 8-O

[6]: děkuju. záleží na tom, co označuješ slovem "dlouho"... :-)

[7]: deptají? :-D  :-D čímpak?
pokud u julie něco nehrozí, tak že by jí někdo poslal učit lektvary. pokud by tam nevařili čaj, tak v tomhle ohledu není nic, co by ji v té učebně mohlo ospravedlnit...

[8]: já si něco obdobného řekla dva roky zpět. a naštěstí dobrý, jinak bych musela kouknout, kde tu máme nejbližší baby box... :-D
dárky jsem z části oblítala dnes, sestře jsem ho rovnou dala - u knihy věděla, co dostane, pže jsem ji nahnala na net, ať si přečte, co to je, o čem a koukne na recenzi, jestli by o to měla zájem (nesnáším překvapení, protože z toho většinou vyleze blbost) a druhou věc - no, jen ať si to domů nese ona, já toho stejně potáhnu dost i tak :-D my jsme praktický. já od ní dárek taky už dostala... :-D
zbytek musím splašit do středy, moc se těším.
hm, "požadavek", aby se hlavní postava vyspala + popis povalování v posteli v letním dopoledni, to tu mám asi poprvé... :-D  :-D  :-D  :-D

10 Abigail Abigail | Web | 19. prosince 2011 v 16:45 | Reagovat

Už teď se směju při představě, jak se ti dva budou tvářit, až jim to příští rok jednou nevyjde... Je fakt, že až se to stane, odrovná si dalšího profesora Severus sám, že... :-D Ta jeho definice se mi moc líbila a moc se těším na další pokračování - btw. když už to tu někdo zmiňoval, jak se vlastně jmenuje ta třetí? Gloria, Valeria a ??? Ria? ???... Jsem z toho celá zmatená, jak si nemůžu vzpomenout a nechce se mi to hledat, ta lennost je fakt okouzlující věc...

11 P. D. P. D. | Web | 19. prosince 2011 v 16:54 | Reagovat

Ria je Victoria. Lenost chápu. Už jsem si tu kvůli ní zřídila i vyhledávání na stránce, abych nemusela lovit kapitolu po kapitole... :-D

12 denice denice | 19. prosince 2011 v 18:35 | Reagovat

Skvělá tečka za druhým dílem. Na Remuse se těším přinejmenším jako Severus, i když asi z trochu jiných důvodů. Tvé dílo jsem objevila v době, kdy přidáváš kapitoly velmi často, držím si palce, aby ti to tempo vydrželo.
Děkuji, tvá Julia mi v mnohém obohacuje život.

13 Lily Lily | 19. prosince 2011 v 18:59 | Reagovat

No ale řekněte, není to krásná představa.. vyvalovat se v posteli do oběda, pak si skočit na snídu.. nejlépe už nachystanou a dle chuti:) hm.. a pak bych zamířila k bazénu, dala si drink a čučela do blba.. nebo na blba..dle výhledu:)
Úžasná představa.. mimochodem odpoledne jsem sháněla boty na zimu.., kde vzali ti prodejci, že žijeme na Severním Pólu..?? v těch botech byl snad narvanej celej beran??!! :-x

14 P. D. P. D. | Web | 19. prosince 2011 v 19:05 | Reagovat

[12]: přišla jsi prostě v dobré době :-) děkuji za přání, vynasnažím se. i když škola je teď trošku proti... :-(

[13]: ok, založím na tom celou trojku. :-D  :-D teď mám ohledně již promyšleného začátku špatný svědomí...
já chodím v botaskách, dokud to jde. nesnáším zimní boty. blbě se do toho leze, zůstávají v tom fusekle, když se to stáhne z nohy, nebo to nejde stáhnout a člověk jen funí a div že si neutrhne ruce, když se snaží zout... nebo že by byl problém v tom, že to neumím nosit? :-?  :-D  :-D

15 Lily Lily | 19. prosince 2011 v 21:04 | Reagovat

Problém bude v botech, ne v tobě.. to je jasný.. právě že v teniskách už je mi zima.. no nic půjdu to zkoušet i zítra, třeba objevím něco bez půlky stáda..
Hm.. takže žádné lenošení na začátku?? Tak to si budu muset pustit alespoň nějaký letní film.. chjo.. neznáš nějaký?? Já jsem teď tak vyladěná na Vánoce,že mám v hlavě jen "Sám doma" a "Láska nebeská" ;-)

16 P. D. P. D. | Web | 19. prosince 2011 v 21:10 | Reagovat

slunce seno? :-D  :-D
já z vánočních filmů uznávám jen lásku nebeskou a smrtonosnou past. :-D zajímavý, v onou rickman. to je ale náhoda...

17 P. D. P. D. | Web | 19. prosince 2011 v 21:12 | Reagovat

já dneska objevila úžasný obchůdek s korálkama a podobnýma serepetičkama, takže  budu šmodrchat náušnice.
mně je zatím v botaskách dobře, až nebude, bude to blbý, protože poslední tři zimy už zimní boty ani nemám...jen promáčím ty botasky..

18 JSark JSark | 20. prosince 2011 v 19:52 | Reagovat

Teda, mňa vôbec nezaujíma, či Julie niekedy zistí, čo je medzi Luciusom a sesterstvom. Zaujíma ma, či to niekedy zistíme my! O_O Zase nás napínaš. ;-)
Omyl prírody, ktorý bude budúci rok o tomto čase vyriešený. To sa podarilo. :-D

19 GwenLoguir GwenLoguir | 24. prosince 2011 v 14:25 | Reagovat

Akurát som to začala zase čítať, keď si dopísala - tomu hovorím načasovanie :D
Skvelá poviwdka!

20 evi evi | Web | 27. prosince 2011 v 3:00 | Reagovat

Omyl přírody, co bude snad příští rok touto dobou vyřešen:-D Severus je prostě úžasný:D Ostatně jako celá tahle povídka - díky za dokončení druhého dílu a jdu se vrhnout na třetí!

21 P. D. P. D. | Web | 27. prosince 2011 v 20:20 | Reagovat

děkuju :-)

22 Chavelierka Chavelierka | 26. února 2012 v 18:41 | Reagovat

Krásně si to zakončila, přesně v duchu celé povídky, zábavně ;)
Severus je zlatíčko, jen to maskuje a Brumbál by jím rád byl, ale nejde mu to :-D  :-D  :-D

23 P. D. P. D. | Web | 26. února 2012 v 19:12 | Reagovat

děkuju a jsem ráda, že jsi vydržela až sem ;-)

24 Muhe Muhe | Web | 8. ledna 2013 v 22:58 | Reagovat

Ptá se špatných lidí :-D teda, jsem na sebe hrdá, že jsem to až tady zvládla, protože okolo šedesáté kapitoly jsem se začala brutálně ztrácet :-D ale drsný...  Zlatoslava, stejně jako Quirella předtím mi bylo líto, i když vím, co byli podle Row. zač, no... Julie to prostě pojala fajně... :-D :-) no, každopádně filmový Zlatoslav může být sympatický asi jen málokomu, ačkoliv svou roli ztvárnil velice dobře... dobrý postřeh s tím Harrym, že zlikvidovává členy prof. sboru! :-D

25 Muhe Muhe | Web | 8. ledna 2013 v 23:00 | Reagovat

A ještě!
Všichni se do Bradavic dostávají až podezřele rychle na to, že je jejich poloha přísně tajná! :D  :D  :D
fakt že jo. A to samé se sovama a tajnými místy... :-D

26 P. D. P. D. | Web | 9. ledna 2013 v 16:19 | Reagovat

[24]: mně filmový zlatoslav sympatický je. já ho miluju :-D to je jedna z mých nejoblíbenějších postav. ale myslím, že to tady bylo docela jasný.
já bych mu do fanklubu šla hned :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama