Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

Právo na vzdělání?

11. listopadu 2011 v 12:18 | Paccia Domna |  *Proběhlo mi hlavou
K sepsání následujícího mě přinutilo pár nápadů, se kterými se v poslední době vytasili naši moudří. Nechci si tu hrát na to, že bych k dané problematice přinášela nějaké velezávažné a převratně nové poznatky, jen cítím potřebu se vyjádřit.



Než začnu, odkážu na dva články:

A hned potom se omluvím, že kdyby tady byly nějaké nedostatky s interpunkcí z mé strany, tak nejsem debil, ale mám nějaký sajrajt pod čárkou a ně vždy mi to docvakne, abych se vrátila a čtyřikrát zmáčkla klávesu.

O co tedy jde?
Někdo zřejmě usoudil, že když už se v čin uvedl i ten nedostatečně propracovaný paskvil jménem státní maturita, zase by to vypadalo, že se tím v oboru školství vyčerpaly nápady a ministersto a s ním i spousta dalších povolaných teď několik let nebudou nic dělat a jen si válet šunky. Takže se tyto fámy rozhodl utnout již v prvopočátcích a přišel s MYŠLENKOU.

Nebudu tady obšírně vysvětlovat, oč jde. Proto jsem sem zkopírovala ty linky abyste si mohli udělat obrázek. Stručně a zjednodušeně jen řeknu, že jde o jakousi mladší sestřičku státních maturit, jejíž podstata tkví v tom, že nám roztřídí mládež už na základní škole na ty, co budou mít tu výsadu, že se budou moci pokusit i o maturitu samotnou, a na ty, kterým bude tato možnost odepřena - a to už v pátých či devátých třídách.

V prvé řadě musím přiznat, že vůbec nechápu důvod, proč někoho napadlo nad tím přemýšlet (pokud pominu ten, co jsem tu uváděla na začátku). Asi jsem omezená, ale vždycky jsem za prostředek rozdělení mládeže do škol považovala přijímací řízení. Žák si vebere dle svých zájmů (nebo dle toho, v čem by svého potomka chtěli vidět rodiče) školu a udělá přijímačky, v nichž se škola zaměří na to, aby zjistila, zda se žákovi dostává toho, co ona vyžaduje. Pokud tímto žák neoplývá, přijímačky neudělá a zkusí štěstí jinde, až najde své místo pod sluncem. Tolik k lehce naivní představě. Praxe: Střední školy nemají peníze, protože ne všechny mají dostatek dětí. Děti s sebou přinášejí peníze. Logicky: pokud chceme prachy, potřebujem děcka. Nového Einsteina stejně nevychováme, tak o co jde. Nakonec se stejně budeme plácat někde kolem průměrnosti (Ke které teď navíc děcka stejně musíme vést, protože máme sjednocené síto státních maturit, kterým musí projít, abychom se vyhnuli diskuzím, že tamten gympl má maturu těžší, takže můj potomek má o dva stupně horší známku než tvůj potomek, ale můj potomek je xkrát lepší, chytřejší, nadanější a hezčí, jen ty jsi omezenej a nevidíš do toho. Těmto diskuzím se ale stejně nevyhneme, protože moje dítě není žádný uniformní produkt, má své názory, své myšlení, a když ve slohu prokáže originalitu a napopiratelné spisovatelské nadání, nemělo by to být jeho mínus, protože se nevejde do nějakých předepsaných bodových stupnic, ale plus, které zase nedokáže dostatečně ocenit nějaký pitomec z bůhvíodkud, který mého potomka vůbec nezná.), takže další odstíny šedé nás již nezabijou. Pokud se tu chce trápit dítě, které očividně nemá na naše standardy dostatečné předpoklady, ať se trápí. My se lehce přizpůsobíme. Nebo klidně i víc (záleží na konkrétní škole). Vždyť peníze potřebujeme, abychom mohli existovat, fungovat, vzdělávat. Bez těhle ústupků by nás mohli zavřít.

Neobhajuju tady myšlenku, že na vzdělání má právo každý bez ohledu na schopnosti a inteligenci. To už tady jednou bylo a dopadlo to, jak... No, dopadlo to. Právo mít může. Každý má svá práva. Jenomže tím právem to asi tak končí. Každá škola má (by měla mít) určité své standardy, aby zaručila žákovi jistou úroveň vzdělání. Proto tam ten žák jde. Kdyby nebyly rozdíly, můžeme mít jednu střední školu pro všechny, s identickými učebnicemi, osnovami (pardon - plány) a zakončením (pardon, k tomu už nám v rámci maturit došlo). Chci jen říct, že pokud se škola rozhodne snížit své nároky a úroveň, je to její rozhodnutí a zabránit tomu nelze. Můžete dát dítko jinam. To ano. Ale zase se ocitneme na začátku spirálovitého cyklu - málo dětí - málo peněz - potřebujeme víc - musíme přijmout víc dětí - ok, nedáme přijímačky, přijmeme dle průměru - ok, vezmeme ty, co se přihlásí, ono už to nějak dopadne, oni se začlení...

Dobře. Nějaké sortování na základkách bych tedy asi měla vítat. Z výše napsaného se to tak možná může jevit. Když rozdělíme děti na základce na ty s potenciálem a ty, nad kterými zlomíme hůl, zamezíme přílivu méně nadaných do škol s vyššími požadavky. Haha. Nesnižuju cenu učňáků ani lidí s učňákem. Nalijme si čistého vína. Lidé s nějakým praktickým oborem dnes seženou práci lépe než titulovaní, kterých je všude přehršel. (Znám případy, kdy člověk pokračuje v dalších a dalších studiích na vyšší tituly jen proto, že nemůže sehnat práci. Vzdělanci z donucení. Úsměvné, ale není to tak ojedinělé.) Pokud škola bude chtít děti nabrat, nabere je. Jen zbytečně vystresujeme spoustu dětí, které se budou cítit méněcenní jen proto, že neprošli nějakým testem. V pětce či devítce by se mělo rozhodnout o osudu člověka? Vždyť já šla na gympl, abych získala čas se rozhodnout - a ani potom jsem netušila, kam se vrtnu. (Mám po vejšce - a furt to nevím :D )

Jak by ty testy vypadaly? Něco jako testy studijních předpokladů? Všeobecný přehled? SCIO? Podle toho chceme měřit člověka, na co má? Pochybuju, že by naše ministerstvo investovalo do důkladného prozkoušení každého žáčka po všech stránkách. Ještě navíc v tomhle raném věku. Nakonec to sklouzně na nějakou tu A4, která nemusí mít vypovídací hodnotu téměř žádnou. Vezmu-li to nejprve z vlastní zkušenosti - těhle testů jsem se vždy bála jak čert kříže. Číselné řady. Napište mi někam číslo a čínský znak. Pro mě je to totéž. Zapamatovat si pin je pro mě noční můra - když si ho konečně zapamatuju, většinou měním kartu. Jednou jsem narazila na řadu M - V - .... - M - J - S - U - N - P. Zblblá z matematických řad jsem si napsala abecedu, očíslovala písmenka a tak dlouho vymýšlela rovnice, až jsem v tom našla nějaký systém. Nadšená, jak jsem dobrá, jsem koukla do výsledků - a tam bylo naprosto nematematicky napsáno Z, protože v té řadě nešlo o dvě prolínající se řady ze dvou rovnic, ale o naši sluneční soustavu (tehdy do ní patřilo ještě Pluto). Ale dobře, jsem smířená s tím, že když jde člověk na gymnázium, měl by být schopen zvládat více oborů. I matematiku. Pokud ji tolik nechce, jde na nějakou úžeji zaměřenou školu. Proto je tu těch škol tolik. Obdobnou paniku jsem zažívala i nad přijímačkami na vš, kde jsem na jednu školu rovněž dělala onen všeobecný přehled, matiku a spol. Uznávám, že člověk by měl mít jakýs takýs přehled. Když narazíte na člověka, co vám zarytě tvrdí, že 2. světová válka byla v 18. nebo 19. století a že Einstein žil v renesanci, je to smutný. Ale proč dělat přijímačky z věcí, které NEJDU studovat? Tenhle systém už byl kritizován mnohokrát. Univerzita pro všechny obory zvolí tento jeden test, všichni bez rozdílu si ho udělají a na základě výsledků jsou buď přijati nebo ne. A světe, div se, kdosi si všiml, že "paradoxně" se na obory nedostávají právě ti zájemci, kteří už se o onen obor zajímají delší dobu a často v něm již i nějak působí. Jak je to možný? No protože se asi zabývají tím daným oborem, a ne tím, jaké státní zřízení je v Ugandě a co chtěl člověk do háje říct touhle nesmyslnou řadou trojciferných čísel... A kdo stojí k čertu tenhle rok v čele Švýcarska?

Zpět k segregaci na základkách. Už jen kratičce. Co nervozita, tréma? Vždyť já měla noční můry, že promluvím nahlas! Kuňkala jsem, co šlo... Ok, prala jsem se, ale to je věc jiná. A co ten individuální přístup, co se hučí do studentů pedagogických škol? Každé dítě je osobnost, respektujte to, vyjděte mu vstříc, najděte si způsob, jak mu to sdělit jinak, nestresujte ho, není to jeho vina, není na tom nic špatného... Neprotiřečí si to tak trošku?

Koukám že jsem se tu zase rozvášnila do všech možných směrů. Pokud jste dočetli až sem, cením si toho a gratuluji. Pokud jste nečetli ten druhý článek (odkaz na lidovky), vřele doporučuju. Pod ten bych také byla ochotná se podepsat.

..
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Elza Elza | 11. listopadu 2011 v 13:39 | Reagovat

...segregace na základkách se bojím. Prvorozeného jsme dali na alternativku, protože v "normální" škole jsme se v dětství já i můj muž příšerně nudili. Takže si studuje po svém, svým tempem... a obávám se, že do jakýchsi tabulek dle toho, co probírají "normální" ZŠ, se rozhodně nevejde. Ach jo. :-?

Nedávno jsme se doma s mužem bavili, jak nám pánové (poslanci, ministři?) chtějí zadat povinné maturity i z matematiky a cizího jazyka. Strašné. Oba s mužem máme střední odbornou školu s maturitou, tj. kromě obligátní povinné češtiny jsme maturovali povinně z odborných předmětů (u nás byly 3!!!) a navíc ještě "povinně volitelně" buď z matematiky nebo z cizího jazyka... já si vybrala matematiku - a i když jsem cizí jazyk pominula, maturovala jsem z pěti (!) předmětů. Pokud by byl povinný ještě cizí jazyk, musela bych maturitu skládat ze šesti... :-x no, už takhle to bylo na hlavu... :-?  U manžela něco podobného, jen ten svůj odborný předmět měl jediný (inu - učňák s maturitou), takže k němu maturoval z češtiny (jako všichni) a povinně volitelně z matematiky a fyziky. No, ty 4 maturitní předměty mu myslím také docela stačily... a na následující univerzitě víc ani nepotřeboval, miláček můj titulovaný. :-D

Je zvláštní, že na jednu stranu se podporuje individuální přístup - a současně škatulkování. Ach jo.

2 P. D. P. D. | Web | 11. listopadu 2011 v 19:36 | Reagovat

já to taky nechápu. u nás se snažili zapojit do nižšího gymplu děvče s downovým syndromem, pže už nemohla být na zš (překročena doba studia). u učitelů to narazilo - už takhle je úrověň všelijaká, navíc tohle je i ppodle mě fakt zdržovačka - gymnázia pro mě vždycky byly školy "stíháš, ok... nestíháš, možná bys měl být někde jinde", chápu, že dnes se hodně kvůli financím (prachy až na prvním místě) ze všech požadavků dost slevuje, ale tohle je i na mě moc.

fakt doufám, že to neprojde. pro mě je to něco tak absurdního, že ani nechápu, jak to někdo mohl vymyslet...

3 gleti gleti | 12. listopadu 2011 v 5:53 | Reagovat

hlavu si lámu, jak bych asi dopadla já a dcera. Obě s poruchami učení - disgrafie, disortografie.
Stačilo narazit na blbou kantorku a plácala jsem se v horší polovině průměru, abych to po přechodu na druhý stupeň dotáhla mezi premianty a završila vysokou. V páté třídě by mě nikdo na magistru netypoval.

A dcera - jako dis... musela chodit do poradny. Jednou ji kvůli nachlazení odmítli testovat,protože každá, byť sebebanálnější nemoc, zhoršuje výsledky. Bude tohle zohledněno?
obávám se, že na takovéhle detaily nebude brán zřetel, a tak se může stát, že budoucí objevitel léku na AIDS propadne ministerským sítem :-(

4 larkinh larkinh | 12. listopadu 2011 v 10:51 | Reagovat

No, co na to říct... holt máte tu smůlu, že žijete v Kocourkově.

5 JSark JSark | 12. listopadu 2011 v 11:27 | Reagovat

Je to rozhodne šialené. Ako by sa v takom nízkom veku dalo zodpovedne povedať, na čo decko bude mať a na čo nie. ;-)
S prímačkami na vysokú zamerané na úplne niečo iné ako sa ide študovať som našťastie skúsenosti nemala, asi medzi poslednými.
Len aby to u vás nedopadlo ako v Číne, kde už na základke sa deti drvia doslova bez oddychu, aby mohli ísť na tú "správnu" strednú, ktorá im zaručí, že sa dostanú na tú "správnu" vysokú...  :-!
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10316155327-horizont-ct24/211411058050035/

6 Teres Teres | 12. listopadu 2011 v 11:31 | Reagovat

Ty ses ale krásně rozohnila...Ale máš pravdu. Já když jsem to viděla, polil mě studený pot. Už jen proto, že i moje dítě jednou dojde do školy a představa, že by kvuli jednomu nepovedenému testu v 11 nebo kolika letech neměl šanci ani na maturu, mě skutečně dojímá.
Nějak nemám dalších slov.

7 P. D. P. D. | Web | 12. listopadu 2011 v 15:14 | Reagovat

gleti: netuším, jak to mají ošetřený pro žáky s poruchami učení, ale brát to v potaz by měli. pokud jde o písemky, dává se většinou více času, doplňovačky místo diktátů, větší tolerance... nevím, jestli nějaké návrhy nebývají i v těch posudcích od odborníků... pokud tohle projde, tak to podle mě ošetřené budou muset mít, protože to by se dalo napadnout...

larkinh: díky :-D

JSark: chudinkové malí, takhle přijít úplně o dětství... teď jsme v týdnu někdy koukali na jakousi reportáž, nevím, co to bylo za zemi, taky asie, kde se všechno zastavilo kvůli přijímačkám na vysokou. na to jsem taky koukala jak na zjevení. všechno podřízeno jen studentům. jdeš pozdě a nestíháš? policejní hlídka tě tam hodí, rodiče se už týdny modlí, jsou postaveny speciální modlitebny, stavbaři nestaví, aby nedělali hluk a nerušili studenty... jak z jiného světa... no, ale to je trošku od tématu. :-D

Teres: já pořád nedokážu pochopit, jak tohle mohlo někoho napadnout, že by to myslel vážně. který dítě je v devítce (nebo v pětce) natolik vyprofilovaný, aby vědělo, za čím si jít?

8 JSark JSark | 12. listopadu 2011 v 19:52 | Reagovat

Hehe, teraz som si spomenula, ako si ja zapamätávam pin: prvé dvojčíslo rok po smrti Stalina, druhé rok pred nežnou revolúciou. :-D Akurát som dva krát zablokovala kartu, keď som ti to prehodila. :D

9 evi evi | Web | 13. listopadu 2011 v 12:07 | Reagovat

jo tak to mi připomíná, co říkala jedna moje kamarádka, která má přítele z Německa - ten se už jako malý školák musel rozhodnout, zda maturitu ano či ne - no a ve věku, kdy za dítě prakticky rozhodují rodiče, mu tedy vyšlo ne. Co je mu teď platné, že je mu pětadvacet a najednou si studia váží a moc by chtěl na VŠ - tehdy jako dítě to zanedbal, tak teď má smůlu. Super, že někoho napadlo prosazovat něco takového i u nás:-( Znám hodně lidí, které prostě rodiče jako malé ke vzdělání nevedli, a oni si tak význam vzdělání uvědomují třeba až po třicítce a pilně dřou, aby si dodělali maturitu a následně třeba VŠ - a člověk doslova vidí, jak mu "rozkvétají" před očima. Takže to by asi podle nového systému nemohli. A řekněme si na rovinu - ono ve škole je mnoho dětí, které donutí učit se jen pevná rodičovská ruka a až později se o nějaký obor začnou vážně zajímat a pak z nich rostou třeba význační lékaři (takový případ mám mezi známými) - takže děti rodičů, kterým je význam jejich vzdělání ukradený, za to tím pádem budeme trestat, protože když neudělají test v páté třídě, tak pak už nikdy nebudou mít šanci na opravu, až v šestnácti sami pochopí, že by studovat měli a na studium by měli. No, jak tam napsal jeden člověk v diskuzi - ve státě nejsou řemeslníci, takže tohle je zjevně dobrý způsob, jak lidi uměle přinutit k tomu, aby šli do učení...

10 P. D. P. D. | Web | 13. listopadu 2011 v 23:07 | Reagovat

aspoň víme, po kom se opičíme...

11 Lily Lily | 14. listopadu 2011 v 15:32 | Reagovat

tohle je naprosto šílené.. jako by nestačili ty matury a už teď přemýšlím kde vezmu peníze na vysokou pro dítě.. nedejbože kdybych měla dětí víc.. já snad půjdu šlapat, nebo co??
Dost často jsme se s přáteli rozčilovali jak to mají na vejšce ohledně přijímaček na magistra.. dva obory který jsou na programu veřejný správy.. jeden je Veřejná správa a regionální rozvoj (takže eko, management, statistika, politika, regionální rozvoj, EU atd.) druhý je Hospodářská a kulturní správa (politika, veřejná a státní správa, filozofie, archeologie, kulturní zvyky, náboženství, psychologie a sociologie atd.) a oni dají na magistra stejný přijímačky a to prosím z ekonomie a managementu a veřejný správy a politologie.. No samo jak to mohlo dopadnout.. všichni z HKS prošli tak tak.. pokud prošli.. Já teda byla jedna z těch co jim to o bod uniklo právě na pokráčko na HKS ale na Veřejku se dostali.. teď tam tiše trpím a diplomku mám z manželských zvyků.. ty budou u státnic čubrnět..:) ;-)
Doufám že mě teda nevyrazej

12 larkinh larkinh | 15. listopadu 2011 v 20:52 | Reagovat

Je jasný, že děti v pětce nemají ani potuchy, co chtějí dělat (většinou). Já šla na střední ekonomku jen proto, že mamka byla účetní a na VŠ jen prot, abych nemusela ještě do práce - a tomu se podřídil i výběr oboru (ten, kde brali nejvíc). A teprve někdy v 37 se mi vyprofiloval můj životní koníček - alchymie a extrakce rostlinných jedů.

13 P. D. P. D. | Web | 17. listopadu 2011 v 11:59 | Reagovat

Lily: diplomka z manželských zvyků? na to bych byla i zvědavá...
já tu situaci s přijímačkama taky nechápu. když snad na něco přijímám lidi, tak si proklepnu, jestli je daný obor zajímá a jsou v něm nějak schopní... ale jak sleduju naše školství, tohle je taková dost naivní představa. vlastně ani nevím, kde jsem k ní přišla...

larkinh: přesně. vždyť já byla nešťasná i na gymplu, když jsem si měla vybrat zaměření... a i tak jsem vybírala tak, abych mohla i jinam...
alchymie a jedy? jak ses k tomu dostala? 8-O  tebe bych nechtěla naštvat a jít k tobě pak na oběd....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama