Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

28. kapitola

26. srpna 2010 v 1:03 | Paccia Domna |  * Pečlivě připravovaný pád Vy-víte-koho II - Neplánovaný pád rytíře v nablýskané zbroji
Jsem se rozhodla, že vám sem konečně dám zase něco ke komentování. XD



Všude okolo byla tma. Zkusila jsem otevřít oči, abych vyloučila aspoň jednu příčinu toho, proč nevidím.

Stejně byla tma.

Takže v tom to nebylo, oči jsem měla otevřené.

Jediným vysvětlením bylo, že je noc.

Je noc a já jsem vzhůru. Sháněla jsem dohromady své myšlenky. Proč, pro Merlina, jsem vzhůru?
Otočila jsem se na druhý bok a zavřela oči.

Neviděla jsem jediný důvod, proč zůstat vzhůru.

Dveře tiše vrzly.

V okamžení jsem byla úplně probuzená.

"Tak jdeš?" zahučel Severus od vchodu. Najednou mi bylo jasné, proč jsem vzhůru. Ten tichý hlas, co na mě z chodby volal, se mi opravdu nezdál, ale snažil se mě vytáhnout z postele.

Podívala jsem se na hodiny.

Byla tma, takže jsem na ně stejně neviděla. A já byla příliš líná, abych zvedla hůlku…

"Severusi, ne že by mi to nelichotilo, ale kdybys počkal ještě pár hodin, tak mě uvidíš u snídaně."

"Těší mě, že ti nechybí sebevědomí, ale měla bys začít pracovat i na soudnosti," opáčil nevzrušeně a podal mi župan.

Zabalila jsem se a neochotně opustila svou postel.

"Mám to brát tak, že už je mezi námi zase jasno a máš mě rád?"

"Ber to, jak chceš, ale obě ta tvrzení jsou mylná a vždycky byla."

Zakřenila jsem se do bledého oválu jeho tváře a vytáhla ještě teplý plášť. Zima, tma, Severus. Marně jsem přemýšlela, co mi ještě chybí. Už byla neděle, vykostěný Potter ležel na ošetřovně, nemohla jsem najít jediný důvod, proč se se svým netopýřím kolegou potulovat po chodbách.

"Další útok," vysvětlil krátce, jako by četl mé myšlenky.

No, možná to opravdu dělal…

Když je člověk rozespalý, moc se nesoustředí. Chyba. Okamžitě jsem ji napravila.

Usmál se. Neviděla jsem to, ale CÍTILA.

"Co se stalo?" zeptala jsem se a zachvěla se. Pokračuje to. Tou zatracenou kočkou to neskončilo. Zjevně bude hůř.

Ne, už JE hůř.

"Colina Creeveyho před chvílí Minerva s Albusem donesli na ošetřovnu…"

"Je snad…?" přerušila jsem ho. Bála jsem se tu větu byť jen domyslet.

"Ne. Jen máme další exponát do našeho panoptika. Jestli přibude ještě někdo, asi budu muset přestat brzdit růst mandragor."

"Cože děláš?" Tohle byla novinka.

"Protirůstový lektvar. Nezastaví růst, ale zpomalí." Říkal to tak klidně, jako by to byla zcela jasná a normální věc.

"Proč?" žasla jsem.

"Už několik dní jsem nešlápl na tu Argusovu opelichanou… věc. Docela se mi to líbí."

Mávla jsem nad tím v duchu rukou. Tohle byla věc, kterou jsem dokázala pochopit - a omluvit.

"Už vědí něco nového?" stočila jsem hovor zpět k nebelvírskému fotografovi a Tajemné komnatě.
Opět se mi vynořil náš poslední rozhovor s Luciusem.

"Tajemná komnata je znovu otevřena. Proto jsi tady? Brumbál si chtěl ověřit, jestli s tím nemáš nic společného? Řekni, že v tom nemáš prsty."

"Donesly se mi jisté zvěsti," řekl naprosto chladným a věcným tónem, jako by ho to vůbec nezajímalo. Vždycky jsem obdivovala tu jeho schopnost nedávat najevo jakékoli city.

Cítila jsem, že se na mě dívá, ale odmítala jsem k němu vzhlédnout.

"Slib mi, že budeš opatrná." Opatrně mi položil svou ruku na mou, kterou jsem se opírala o okenní římsu. Sevřela jsem ji a podívala se na něj. V jeho očích jsem četla skutečné obavy. Objala jsem ho.

"Já jsem přece vždycky opatrná," zašeptala jsem mu do ucha a on si nesouhlasně odfrkl.

"Ne, pořád nikdo nic neví. Proto Brumbál chtěl, abychom prohlédli okolí místa posledního útoku."

"Brumbál chtěl, abys mě vytáhl z postele, abych šla pátrat po bůhvíčem? JÁ?" ujišťovala jsem se.

"Brumbál řekl, ať se tam podívám a radši si někoho vezmu s sebou. Kratiknota bych ztratil, Hagrid by mě zašlápl, Červotočková mě nesnáší, Lockhart mi vyhovuje, když spí… Ať chceš nebo nechceš, představuješ pro mě nejmenší zlo."

"V životě jsem se necítila tak poctěná."

"To je docela smutné…"

"Už jsi mluvil se Zlatoslavem? Co od tebe vlastně pořád chce?"

"Nechci o tom mluvit," procedil skrz zuby. "Co ty máš s Malfoyem?"

"O tom zas nechci mluvit já."

Chvíli jsme kráčeli úplně mlčky.

"Když ti to prozradím, řekneš mi to?" zeptal se, když už jsme dorazili na místo.

"Ne."

"Tajemství za tajemství, to je dobrý obchod, ne?"

"Jenomže abys zjistil moje, musel bys za Luciusem a vytáhnout to z něj. Mně stačí zaklepat Zlatoslavovi na dveře a vím všechno. I to, co nechci."

Zavrčel něco, čemu jsem nerozuměla. Ani jsem nechtěla, stejně by se mi to nelíbilo.

Všude panoval neskutečný klid. Nikdo by nehádal, že před krátkou dobou zde došlo k útoku, při němž mohl někdo přijít o život. O to to bylo děsivější. Ať se hradem pohybovalo cokoli, nezanechávalo to po sobě stopy. Když nepočítáme množící se zkameněliny.

Rozsvítili jsme hůlky, abychom se tu mohli lépe porozhlédnout.

Bylo to rozumnější než ostřit zraky ve tmě, ale zároveň to byla chyba. Světlo přivábilo z nižšího patra někoho, koho jsme tu vůbec nepotřebovali.

A nebyl to Zlatoslav.

Byl to Protiva.

Aby dostál svému jménu, začal něco pokřikovat už v polovině schodiště. Oba jsme měli hůlky okamžitě v pohotovosti a čekali, až se strašidlo objeví na dostřel. Člověk si musel najít v Bradavicích nějakou malou radost. A tohle byla zrovna jedna z těch, za kterou nehrozil žádný postih.

Když se Protiva vynořil, zastavil se. Zřejmě čekal studenty a příležitost vyvolat poplach. Dva členové profesorského sboru, co se proti němu neštítili použít jakoukoli kletbu, mu zřejmě udělali čáru přes rozpočet. Svižně uhnul před zábleskem ze Severusovy hůlky a hbitě zmizel. Asi bychom ho měli nechat chvíli na pokoji, aby si zase začal věřit. Z patra pod námi jsme ještě zaslechli nějakou obehranou říkanku na Severusovy vlasy a pak se zase všude rozhostilo ticho.

Děsivé ticho, vzhledem k okolnostem.

Copak připadalo jen mně padlé na hlavu potloukat se hradem, kde se už sochy nestávají jen z otravných zvířat, ale i z lidí?

"Jestli tu zkamením, slib, že mě nevystavíš nikam na chodbu."

"Slibuju, že jestli změníš své složení, schovám tě tak, aby tě nikdo nenašel."

"Nevím, jestli zrovna o tohle stojím."

Pomalu jsem postupovala chodbou a svítila na všechna možná i nemožná místa okolo sebe.
Jen pod nohy ne, což byla blbost. Dřív, než jsem to uslyšela, jsem to ucítila.Něco křuplo a čvachtlo pod mou nohou - a já udělala druhou blbost - sklonila jsem hůlku, abych si na to posvítila.

Pod mou botou ležel rozmáčknutý obrovský hnusný pavouk.

"Fujjjjjjjjjjjjjjjjj!" zakvílela jsem a přivolala tím Severuse, který nějak dospěl k přesvědčení, že jsem něco našla.

"Tos ho musela zabít?" pronesl nešťastně, když identifikoval obludu pod mou nohou. "Víš, jaký úžasný jed tyhle potvůrky mají?"
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 evi evi | Web | 26. srpna 2010 v 12:48 | Reagovat

Zima, tma, Severus. Marně jsem přemýšlela, co mi ještě chybí:D:D
A vykostěný Potter taky nemá chybu:-D
Stejně jako ten rozhovor kolem nakonec neprovedné výměny tajemství - zvědavý Severus je skoro roztomilý:-D

2 kris.ta kris.ta | 26. srpna 2010 v 13:26 | Reagovat

Vykostěný Potter :-D Ten nápad o tom protirůstovém lektvaru je zajímavý..Severus - sabotér :D ...."Slibuju, že jestli změníš své složení, schovám tě tak, aby tě nikdo nenašel." nejlepší ;-)  :-) ... hmm konečně jsi odhalila o čem spolu s Luciusem mluvili..nedokážu si Luciuse představit s výrazem (obavy o někoho druhého) v očích ....musí to být zajímavý pohled :-D

3 Elza Elza | 26. srpna 2010 v 16:39 | Reagovat

Zima, tma, Severus. Marně jsem přemýšlela, co mi ještě chybí. Už byla neděle, vykostěný Potter ležel na ošetřovně, nemohla jsem najít jediný důvod, proč se se svým netopýřím kolegou potulovat po chodbách.
Jestli přibude ještě někdo, asi budu muset přestat brzdit růst mandragor.
Kratiknota bych ztratil, Hagrid by mě zašlápl, Červotočková mě nesnáší, Lockhart mi vyhovuje, když spí… - a co Minerva? a Pomona? že by pro změnu tyhle zas nesnášel Severus?  :D
...množící se zkameněliny... - hu! z představy rozmnožování zkamenělin mi jde mráz po zádech
"Jestli tu zkamením, slib, že mě nevystavíš nikam na chodbu." - "Slibuju, že jestli změníš své složení, schovám tě tak, aby tě nikdo nenašel."
:-D  :-D  :-D  :-D Zcela dokonalé!
ale zároveň to chyba - byla chyba

4 astina astina | 26. srpna 2010 v 18:49 | Reagovat

tohle jsem dneska potřebovala, Severuse, co se nenápadně zbavuje paní Norisové, nebo jak by šetřil pavouky kvůli jedu... to říct pár lidem, jsem mrtvá, jakou z nich mají fobii :-D děkuju, tohle povzbuzení bylo potřeba, je to skvělý  :):-D

5 Polgara Polgara | Web | 26. srpna 2010 v 19:13 | Reagovat

Vykostěný Potter, Severus dávající mandragorám protirůstový lektvar...já věděla, že mi něco chybí, tvoje psaní. Já chci další :-D

6 P. D. P. D. | 26. srpna 2010 v 20:26 | Reagovat

díky moc všem :-)  jsem ráda, že jste rády... a znovu se potvrzuje,, že potter je lepší než twilight :-D  :-D  :-D což je sice jasný, ale je dobře se v tom  čas od času utvrdit...

7 gleti gleti | 26. srpna 2010 v 23:37 | Reagovat

holkam kam na ty nápady chodíš? jeden lepší než druhý. asi nemá cenu je vypisovat, protože to už udělaly mé kolegyně a tak si jen lebedím, přiblblý úsměv od ucha k uchu. dík

8 Sisa (Tachi) Sisa (Tachi) | Web | 26. srpna 2010 v 23:53 | Reagovat

*utiera si slzičky smiechu*
Vypisovať to nebudem, pretože to by som, ako už tradične, musela skopčiť snáď celú kapitolu xD Predstava Severusa ako brzdí rast mangdragor je tak reálna:D Úplne si viem predstaviť, žeby to mohol robiť aj v knihe xD A to odôvodnenie toho, preťo berie zo sebou práve ju..no comment xD Jasné a koniec, ten to celé geniálne zaklincoval :-D Snáď tu čoskoro bude ďalšia kapča:D

9 linterna linterna | 27. srpna 2010 v 1:39 | Reagovat

supr. Dík za probuzení chuti do další práce :-D  Právě si ušetřila jednoho nešťastníka Avady.

10 KiVi KiVi | Web | 27. srpna 2010 v 3:15 | Reagovat

:D:D:D To byly zase dialogy :D:D Holka ty mě zabiješ :D
Ať chceš nebo nechceš, představuješ pro mě nejmenší zlo."

"V životě jsem se necítila tak poctěná."

"To je docela smutné…"
:D:D achjo :D Ta tvoje povídka vážně stojí za to :D konec geniální :D Přesně styl Severus stejně jako protirůstový lektvar :D

11 Jituš Jituš | 27. srpna 2010 v 13:00 | Reagovat

Moc pěkná tečka před koncem pracovního týdne

12 evi evi | Web | 2. září 2010 v 13:16 | Reagovat

[6]: Potter je ROZHODNĚ lepší než Twilight - zvlášť ve tvém podání:-D

13 JSark JSark | 13. září 2010 v 23:12 | Reagovat

Vykostěný Potter a netopýří kolega ma dostali. Vedela som, prečo som si tieto kapitoly odkladala na deň blbec s veľským B, zdvihlo mi to náladu. :D
Kratiknota bych ztratil, Hagrid by mě zašlápl... Ozaj, kto je Červotočková? To je nejaké nové meno... A predstava, že si profesori krátia dlhú chvíľu triafaním sa do strašidla je úžasná, :-D  tak ma napadá, možno preto je Protiva (ja si normálne nespomeniem na slovenský preklad O_O) taký protivný. 8-O

14 P. D. P. D. | 14. září 2010 v 0:02 | Reagovat

červotočková u nás učila čas péči o kouzelnétvory za hagrida, nevím, jak - nebo jestli jste ji měli přeloženou vy...

15 Rosalinda Rosalinda | Web | 19. srpna 2011 v 17:02 | Reagovat

Vykostěný Potter!!! :-D  :-D  :-D  :-D A jak Julie zamítla Severusův návrh na kompromis tím, že řekla, že jí jenom stačí zaklepat na Lockharta a ten jí všechno objasní... :-D

16 Chavelierka Chavelierka | 11. února 2012 v 22:47 | Reagovat

Zima, tma, Severus - proč to jen mě zní jako rajská hudba? Jsem asi zvrhlík 8-)
Ale vážně co má s Luciusem a beze srandy. :-|
Mě stačí se zeptat Zlatoslava :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  Smůala Seve :-D
Tos ho musela zabít? :-D  :-D  :-D  :-D  Gentleman každým coulem :-D

17 kopapaka kopapaka | E-mail | Web | 15. ledna 2013 v 13:02 | Reagovat

To rozkrývání pozadí v HP je v Tvém podání opravdu skvělé...
:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama