Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

12. kapitola

22. ledna 2010 v 0:49 | Paccia Domna |  * Pečlivě připravovaný pád Vy-víte-koho II - Neplánovaný pád rytíře v nablýskané zbroji
No, KONEČNĚ... XD. Pozdě, ale přece. Příjemnou zábavu.


Zlatoslav mě gentlemansky opět doprovodil až na můj práh. Byl plný dojmů z prvního dne a potřeboval se o ně podělit. Já jich byla taky plná. Chtělo se mi se někde zamknout a v tichu a klidu si pobrečet. V jeho nadšeném ševelení se ale má deprese jen velmi těžko pěstovala. Navíc když jí dost silně šlapal na paty vztek na tu černou excelenci, která se vytratila pryč a ještě teď bude vypadat jako někdo s upřímným zájmem o blaho studentů. Aspoň před jedním člověkem, ostatní ho znají.
"Co to mělo znamenat, to na konci?" přerušil proud mých zlostných myšlenek zlatovlasý čaroděj a já musela zapátrat v paměti, co má asi na mysli.
Na konci? Dýňové fondány? Hymna? Filchova výhrůžka již zakázanými tresty? Nebo ještě jiná z těch drobných radostí, kterými jsme tady dennodenně utloukáni?
Nakonec jsme se nesportovně zeptala.
"Ta…" zaváhal. "Píseň?" hodil přede mě to slovo, jako by žádal ujištění, že je to skutečně to správné označení toho, co tam zaznělo. Přešla jsem to bez povšimnutí, protože sama nevím, jak tomu říkat. Bradavická hymna, no. Označte si to, jak je libo. Podle mě pro to označení není. Mám pocit, že jistí studenti tam ještě pějí.
"Na to si zvyknete," odpověděla jsem a snažila se působit klidně, abych ho zbytečně nevyplašila. Ten člověk měl něco, co se v Bradavicích hned tak nevidí - zápal, nadšení - a silně vyvinuté estetické cítění. Chudák. Do Vánoc ho to přejde.
"Ale-"
Ne-li dřív.
"Neptejte se," přerušila jsem ho. "Někdy je lepší nevědět."
Náhle jsem si vedle něj připadala staře. Bylo děsivé muset být konfrontována s člověkem, který cítí něco jako pracovní nadšení (pro mě to byla už jen záležitost mýtů) a snahu pochopit dění kolem sebe (já se snažila zapomenout a nevidět, abych si udržela zdravý rozum a nezačala uvažovat jako člověk, co sem patří).
Nechápavě se na mě podíval, bylo na něm vidět, že má hromadu otázek, a já mu upřímně přála, ať potká někoho, kdo mu je pomůže zodpovědět. Někdo jiný než já. Bez pocitu výčitek svědomí jsem mu zavřela dveře před nosem. Vlastně jsem pro dělala jen to nejlepší, co jsem mohla. Na oplátku. On pomohl se spaním mně, já pomůžu jemu. Prozatím. Dříve nebo později (záleží na jeho důvtipnosti) odhalí způsob, jakým to tu drží pohromadě - a pak už se nevyspí.
"Drahá kolegyně, život je někdy velmi nespravedlivý. Člověk už si myslí, že dosáhne svého, že se mu dostane jisté životní satisfakce, ale rány osudu ho zase přitlučou k zemi."
Pochmurný hlas z mého křesla zněl ještě pochmurněji, než bylo zvykem.
Vyřkla jsem jediné slovo, které mě v tu chvíli napadlo. Řešení, které se ze Severusova výrazu přímo nabízelo.
"Potter?"
"To jméno by měli zakázat," hlesl. "A pokud ne úplně, tak aspoň vyslovovat."
Rezignovaně jsem si přisedla do křesla naproti svému zhroucenému kolegovi. Dnes si zřejmě klidný zbytek dne neužiju.
"Co se stalo? Nenašel jsi ho?"
Zamračil se. Asi bych se měla kát, samozřejmě. Severus - a něco nenajít? Ale musí mu stačit jen lehce omluvný výraz. Po předchozích zážitcích ode mě nikdo nemůže čekat zázraky.
"Našel," odtušil.
A mlčel.
"Víš, Severusi, pokud po mně nechceš, abych někde vylovila hůlku a dala se do nitrobrany, budeš mi to muset říct, protože jinak tu budeme sedět ještě zítra. Ne že bych si tvé společnosti neužívala, vždyť víš, jak tě pokaždé ráda vidím…"
Další zlostný pohled.
Jsou lidé, ke kterým by měli dávat návod k použití.
No, k některým i záruční list.
"Nechceš to jít řešit někam jinam? U Prasečí hlavy bude touhle dobou skoro prázdno…"
"Od Brumbála k Brumbálovi… Měla by sis své nápady nechat patentovat."
Zvedla jsem ruce v odevzdaném gestu. Snaha byla.
Zabořila jsem se hluboko do útrob křesla, čímž jsem neúmyslně napodobila Severuse. Kdyby někdo přišel, naskytl by se mu pohled k nezaplacení.
Vzápětí mě napadlo, že bych si měla dávat pozor na své myšlenky, protože v tu chvíli někdo zaklepal. Zvedla jsem se. Jestli je to student, tak ho uřknu. Takhle brzy mají být ještě zalezlí ve svých kolejích a truchlit nad uběhlými prázdninami jako každý normální člověk - učitel.
"Julie?"
My o vlku…
Otevřela jsem. "Dobrý den, pane řediteli," usmála jsem se vstříc půlměsíčkovým brýlím.
"Není u vás Severus?" vypálil rovnou otázku. "Zmizel mi a u sebe patrně nebude," dodal. Asi na vysvětlenou.
"No, já…" Můžu lhát vedení hned první den?
"Teď jsem přišla…"
Otcovsky se usmál. "Tak ho potom za mnou pošlete."
Otevřela jsem ústa, ale Albus se obrátil a svižným krokem, jaký byste u člověka jeho věku čekali jen stěží, mizel do chodby.
"Severusi, musíme začít svou situaci řešit," řekla jsem, sotva jsem zavřela dveře a opřela se o ně zády.
"Očividně si budeš muset přestěhovat kabinet," zabručel.
Tohle řešení jsem na mysli neměla.
"To bych se musela přestěhovat jedině k Sibyle. Tam skoro nikdy nikdo nechodí."
"Taky možnost. Letos jsem ještě neslyšel, že zemřu. Ale ty schody…"
"Tobě se člověk nezavděčí, co?"
Zarazil se. "To nevím," řekl zamyšleně. "Nikdy se o to nikdo nepokoušel."
"Tak mi vyprávěj o Potterovi, ať na tebe Brumbál nemusí čekat…"
"On to vydrží…" zavrčel. "A Potter… Takhle blízko jsem byl, TAKHLE blízko. Být to na mně, v tuto chvíli je už ta noční můra minulostí - ale kdy naposledy tady bylo něco na mně. Takže pokud se ho budu chtít zbavit, budu ho muset někde shodit z věže. Nebo mu podstrčit nějakou knihu zaklínadel." Jeho oči se zase nebezpečně leskly. Spokojený Severus, nespokojený Severus, plánující Severus… Je zajímavé, jak emoce a stavy některých lidí vypadají všechny stejně…
"Myslela jsem, že jakožto student magie má přístup k učebnicím čar a kouzel…"
Zase ten pohled. Už zase ničemu nerozumím. Podle něj.
No, podle něj nikdy ničemu nerozumím.
Zatím to pokládám ale za své plus, že neuvažuju jako Severus. Až začnu, začnu se bát.
"To jsou učebnice."
Dobře, asi opravdu nerozumím.
"Studenty nezajímají učebnice," vysvětlovat trpělivě dál. "Pokud jim je nezakážeš, většina se jich bude štítit po celých sedm let studia. Mimo těch šprtů z Havraspáru. A mimo Grangerové. Ale moji studenti to neotevřou, nebelvírští to neotevřou… a mrzimorští stejně ani neumějí číst… Naštěstí je všude hodně obrázků."
Jestli jsem si ještě před chvílí stěžovala na Zlatoslavův zápal pro věc, teď jsem měla chuť vzít vše zpátky. Severusův pesimizmus dokáže občas ubíjet stejně jako Albusova činorodost. Tohle bude vražedný rok. Možná se opravdu přestěhuju k Sibyle…
Ale zase na druhou stranu… Každý den vidina blízké a bolestivé smrti… Ještěže nevěřím na převtělování, protože si nedovedu představit, kdo bych musela být v minulém životě, abych si vysloužila takovýhle trest.
"Proč vlastně podle Brumbála nemůžeš být v tom svém království lektvarů?" napadlo mě najednou.
Pokud jsem si doteď myslela, že se mračí, teď už vypadal jako vrah.
"Protože-" zasyčel, "mi tam nastěhoval Minervu s tím jejím výkvětem, s tou pýchou Bradavic, s-"
"Zadrž!" uťala jsem ho uprostřed věty. "Cože?"
A tak se mi konečně dostalo vysvětlení, co že se to dnes vlastně událo.
Jak jsem to pochopila já, prokázal Severus obdivuhodnou schopnost všímat si veškerých věcí kolem sebe, když cestou po bradavických pozemcích, kde se měl podívat po ztraceném páně Potterovi, zaregistroval, že někdo poničil jednu Vrbu mlátivou. Jelikož bylo zcela jasné, kdo s tím má co do činění, poprvé jsem z jeho úst uslyšela v souvislosti s tímhle stromem použít slova jako vzácný nebo cenný. Většinou ani jeden z nás nehořel sympatiemi pro rostliny, které se vás pokusí zabít, jestliže si v jejich blízkosti třeba jen kýchnete, ale jsou okamžiky, kdy se prostě zapřete - nebo překonáte. A někteří lidé ve vás tyhle stavy vyvolávají, ať chcete nebo ne. V kombinaci s tím, že se Potter i Weasley zřejmě dopravili do Bradavic značně neortodoxním způsobem, který dal jednak v sázku místo Weasleyho seniora na ministerstvu (což mě zase tolik nevzrušuje), jednak uvrhl v nebezpečí existenci kouzelnického světa (což už představuje poměrně závažný přečin - na někoho, kdo sotva dolezl do druhého ročníku), se zdály být vyhlídky na vyloučení těchto dvou chlapců více než nadějné.
Kdyby se do toho ovšem nevložil někdo, kdo dokáže pohřbít každou naději, která se zrodí v čistém zmijozelském srdci.
Aby ti dva náhodou neutrpěli nějaké trauma, nechala je Minerva, ať se zatím uklidní a najedí v Severusově kabinetě. To byla asi věc, kterou Severus nesl nejhůř - výkvět Nebelvíru o samotě a bez dozoru na jeho území, odkud ho Brumbál vyvedl s tím, že musí zpět na slavnost, a blábolil cosi o dortu s vaječným krémem. Dovedu si představit, jak přesvědčivý argument tohle musel pro Severuse být.
Je ale věc, co mi nejde do hlavy… Jsem schopná pochopit, že se Severusovi povedlo zdrhnout Brumbálovi, aby se nemusel vrátit na oslavu. Ale NECHÁPU, jak je možné, že zpět nedorazili ani Brumbál, ani Minerva, když se oba v těhle oficialitách tak vyžívají…
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 gleti gleti | 22. ledna 2010 v 3:32 | Reagovat

úžasné, super, čekání se vyplatilo.

Doufám že obludnost jménem zkouškové zvládáš a nenecháš se jím donutit k trudnomyslnosti.

2 Jituš Jituš | 22. ledna 2010 v 7:25 | Reagovat

Nádhera, větičku o učebnicích navrhuji zvýraznit a poslat do všech škol v republice. Ta se povedla. Aspoň mi po ránu zvedla náladu. Díky

3 Elza Elza | 22. ledna 2010 v 10:01 | Reagovat

"Tobě se člověk nezavděčí, co?" - "To nevím,nikdy se o to nikdo nepokoušel."
No, podle něj nikdy ničemu nerozumím. - On někdy někdo něčemu (podle Severuse) rozuměl?!?  :-D
Paráda!  :-P

4 JSark JSark | 22. ledna 2010 v 14:07 | Reagovat

Zase nemám slov, len sa smejem ako bláznivá. :-D

5 kris.ta kris.ta | 22. ledna 2010 v 18:08 | Reagovat

grandiozní..aneb jak se Potter a Weasley dopravili do Bradavic.. :-D chudak Severus, z celého srdce s ním soucítím a přeju mu jeho dlouho očekávanou satisfakci..i když, jak se tak snažím prolétnout v duchu všechny díly HP,žádná pořádná zlomyslná satisfakce se konat nebude..nebo jsem ji přehlédla? (opravdu už se těším na okamžik, kdy v soubojnickém klubu pošle Zlatoslava k zemi :D )

6 Sisa (Tachi) Sisa (Tachi) | Web | 22. ledna 2010 v 19:59 | Reagovat

Skvelé:D Na moju idiotskú náladu to zapôsobilo ako balzám!:D Hneď je mi lepšie^^ Chudáčik Sevi, teším sa na pokračko:D Mimo to " Ten člověk měl něco, co se v Bradavicích hned tak nevidí - zápal, nadšení - a silně vyvinuté estetické cítění. Chudák. Do Vánoc ho to přejde." z tohto proste nemôžem:D To ma proste poslalo zemi:D

7 P. D. P. D. | 22. ledna 2010 v 20:45 | Reagovat

Miláčkové, vy jste tak báječní... Vy vždycka tak rychle reagujete a zvednete mi tím náladu. Ani nevíte jak. Pokaždé si říkám, že vám musím rychle napsat pokračování, ale zatraceně, ten čas, ten čas... No, ale pokusím se... :-)
Víte ale, co mě vždycky pobaví? (tím nemyslím, že je to nemilé nebo tak, prostě je to jen vtipný) To, jak si tady vždycky přečtu scénu, na jakou se těšíte... Je hezký, že se vám vůbec chce číst něco, kde vás nemůže nic překvapit - i když nějakej dějovej zvrat tady by byl taky vtipnej  :-D

8 larkinh larkinh | 23. ledna 2010 v 13:25 | Reagovat

Ty tak skvěle píšeš, doufám že nepřestaneš a po zkouškách budeš psát víc...
Jsou lidé, ke kterým by měli dávat návod k použití.  :D To je pravda, ženám by měli dávat návod k použití mužů a mužům návod k použití žen.

9 KiVi KiVi | 23. ledna 2010 v 23:13 | Reagovat

Jo..vaječnej krém ho určitě přesvědčil :D:D:D To byly zase hlášky :D chudák Sevie :D

10 Polgara Polgara | Web | 24. ledna 2010 v 15:34 | Reagovat

Tedy, u tebe to čekání stojí za to, pak se totiž tu zbývající polovinu dne tlemí jako idiot hláškám z tvého příběhu a rád se sem vrací přečíst si to znovu.
Jako vždy máš výborné

11 P. D. P. D. | 26. ledna 2010 v 23:19 | Reagovat

Hm... Zatím nechci říkat, proč přesně jsem tuhle věc začala psát, ono to asi vyplyne - nebo možná ne, třeba změním rozhodnutí, jako se stalo už mnohokrát, ale teď, když ty knihy čtu znova, abych se moc neodchylovala, tak tam kolikrát narazím na takových věcí, kterých si člověk jinak nevšimne.... Je to mnohdy zajímavé a opravdu si ty knihy užívám... Jen ty pasáže s Potterem... :-D Co s nima, když já se mu vyhýbám jak čert kříži:  :-D Je ho tam nějak zbytečně moc...

12 P. D. P. D. | 26. ledna 2010 v 23:26 | Reagovat

:-(  To má být noční vykecávka tohle? Asi...
Hm, bych nejradši napsala, že doufám, že další kapitola přibude co možná nejpozději. Ono to asi vyzní blbě, ale znamená to, že na zkoušku a na učení budu mít čas... Jinak je to tam, kde nezasvítí a nezasvítí...
A proč to nepíšu k poslední kapitole, ale sem? Protože tam nechci prudit.
To jsem ale ohleduplná, co?  :-D  Na vlastním blogu...

13 P. D. P. D. | 27. ledna 2010 v 13:33 | Reagovat

No, tak možná  ještě něco přibude...

14 kris.ta kris.ta | 27. ledna 2010 v 17:37 | Reagovat

:-D přesně.. těch pasáží s Potterem je tam přes příliš..osobně bych tam strašně ráda měla více pasáží o Smrtijedech a  mozkomorech..miluju zlé postavy ( už jako malá jsem více sympatizovala s Rakeťáky než s Ashem( POKEMON 8-)  ), se zlou ježibabou než s Jeníčkem a Mařenkou, a více s Hamounem než se Strýčkem Skrblíkem a jeho třemi synovci) a nestydím se za to ;-)  :D jéé něco přibude? už se těším :-P

15 P. D. P. D. | 27. ledna 2010 v 18:09 | Reagovat

:-D  To mi něco připomíná. Já zase vždycky fandila Trhačovi proti želvám ninja a zbožňovala jsem knížete Ignora a těžce nesla, když ho gumídci přelstili, mrchy hopsavý. Pokémony jsem nikdy nesledovala - jednak jsem už byla na gymplu, jednat to bylo nějak v neděli ráno - a o víkendu zásadně nevstávám. takže v téhle oblasti jsem skoro nedotčená. Ale náhodou, strýček Skrblík je frajer - ale být jím, tak ty tři malý potížisty zamknu a zahodím klíč. :-D

16 kris.ta kris.ta | 27. ledna 2010 v 18:30 | Reagovat

gumídky jsem zapoměla zmínit.. to mě pokaždé dokázalo rozplakat, když dobro zvítězilo nad zlem( samozdřejmě ne rozplakat štěstím  :D )..To já zase na Pokémony vstávala strašně ráda..vždycky jsem si držela malou naději, že Rakeťáci budou mít alespoň jednou trochu navrch..bohužel jsem se nikdy nedočkala :-( Prostě pohádky..je tam moc dobrých, skomných, hodných, slušných, poctivých a chrabrých lidí, ktěří vždy dají na prdel těm zlým, hnusným, sobeckým, protivným, arogantním a krutým ničemům a lotrům..takže nic pro mě.. ;-)

17 P. D. P. D. | 27. ledna 2010 v 19:25 | Reagovat

kdyby ti dobří byli aspoň chrabří... jenže někdy je to takový potrhlo, že člověk žasne, že se to dožilo věku, ve kterým se to zrovna nachází - a ono to pak vytře všem zrak... chjo, to je pak motivace do života...

18 soraki soraki | 29. ledna 2010 v 7:25 | Reagovat

P.D. máš majík z OH ;-) a díky z akapču, jdu hned na další. Skvěle jsem se pobavila - černá excelence - odpadnutí v prvním odstavci a podobně to bylo u každého dalšího - díky moc :-D den je hnedle krásnější

19 P. D. P. D. | 29. ledna 2010 v 15:24 | Reagovat

Hned jsu kouknout, dík za upozornění, já jinak tyhle spesializované maily obcházím jen jednou za čas...

20 evi evi | Web | 31. ledna 2010 v 17:05 | Reagovat

Od Brumbála k Brumbálovi - výborné:-D No to jsem si vždycky říkala, jaktože Severus na té vrbě najednou tak lpí. A že mu hoši svačí v kabinetu, to ho asi muselo vážně rozložit:D:D

21 Ynka Ynka | Web | 23. května 2011 v 17:32 | Reagovat

"... a mrzimorští stejně ani neumějí číst... Naštěstí je všude hodně obrázků." :D - geniální :D

22 Rosalinda Rosalinda | Web | 19. srpna 2011 v 13:54 | Reagovat

Jsou lidé, ke kterým by měli dávat návod k použití.

To je fakt :-D

23 Chavelierka Chavelierka | 11. února 2012 v 16:26 | Reagovat

Začínám přemýšlet, jestli nemáš náhodou Severuse doma, že ho tak dobře znáš :-D
K některým lidem by se vážně měl dát návod na použití i se záruční lhůtou :-D  :-D  :-D

24 kopapaka kopapaka | E-mail | Web | 13. ledna 2013 v 20:04 | Reagovat

[17]: To jsou mi teda věci...
Jsem rád, že netopejr taky občas přijde o svůj klid :-)
Občas by se hodilo někoho reklamovat, ale bacha, babybox nemá určenou horní věkovou hranici :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama