Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

11. kapitola

3. ledna 2010 v 22:08 | Paccia Domna |  * Pečlivě připravovaný pád Vy-víte-koho II - Neplánovaný pád rytíře v nablýskané zbroji
Co člověk dělá, když absolutně nestíhá, hoří mu koudel u prdele a je na zhroucení? No ano, smolí Pád... Takže příjemnou zábavu a od úterka mi asi celý příští měsíc a něco držte palce a myslete na mě. P. D.



Ani mě nepřekvapilo, když jsem cestou na slavnost otevřela dveře na chodbu a hned za nimi narazila na Zlatoslavův zářivý úsměv - i na Zlatoslava, samozřejmě. Měl na sobě světle modrý hábit, který jen podtrhoval nebesky modrý pohled jeho očí. Páni, ten musel umět dobře zamotat hlavy ženám, které neznaly jeho kouzelné já. Opravdu škoda, že já ho dnes nepotkala poprvé.

"Krásný den," blýskl dvěma řadami bělostných zubů. Kdyby věděl, jak mě se dělalo zle, když jsem si uvědomila, co za krásný den to dnes vlastně máme.

Ano, dnes měli do Bradavic dorazit studenti. A jako každý rok studenti doufali, že jim zapomeneme zdůraznit zákaz kouzlení přes prázdniny, já doufala, že tento den bradavický expres někde vykolejí.

Nikdy se to ale nestalo. Ani jedno, ani druhé.

Otočil se dokola, abych ho mohla obdivovat ze všech stran. Splnila jsem svou občanskou povinnost a potvrdila mu, že vypadá dokonale. Vypadal, že tu odpověď čekal, ale přesto ho velmi potěšila. Nabídl mi dvorně rámě a já se do něj zavěsila.

Budu si muset doplnit šatník. Jakožto žena odmítám hrát druhé housle jakémukoli chlapovi.

***
Kývla jsem na Severuse. Pyšně sledoval stůl své koleje, který se pomalu a neorganizovaně zaplňoval studenty. Když uviděl mě a můj doprovod, zatvářil se znechuceně a ještě znechuceněji, když jsme si k němu přisedli. Stejně nebylo jinde místo. Akorát vedle Albuse zelo prázdné místo, to měla ovšem rezervované profesorka přeměňování, která se právě někde snažila z letošních prváků utvořit nějaké civilizované seskupení, aby mohli předstoupit před našeho ctihodného ředitele a nasadit si na hlavu tu odřenou hučku a zpečetit tak naše prokletí - stanou se z nich noví bradavičtí studenti. V minulém životě jsem musela být pořádná mrcha, že jsem skončila tady… Zatracená Sibyla! Kdyby byla bývala tehdy zticha!

"Julie, mohl bych vás o něco požádat?"

"Samozřejmě, pane řediteli."

"Zdá se, že pan Potter a pan Weasley se cestou kdesi opomněli, mohla byste se po nich podívat?"

"Pane řediteli, pokud dovolíte, půjdu já," řekl Severus tím svým rozvážným tónem, ale jeho oči překvapivě ožily, a než jsem stihla Brumbálovi odpovědět, už vstával.

"Severusi, to si ani nemohu dovolit po vás žádat."

"V této situaci můžete," odvětil, na mě ani Zlatoslava se ani nepodíval a odešel hledat ten nebelvírský zázrak.

Dva zázraky.

"To bych do něj neřekl," kroutil Zlatoslav užasle hlavou a sledoval Severuse vlajícího neomylně pryč, zatímco mu Brumbál cpal nějaké noviny. Na Severusově tváři se rozlíval zlověstný úsměv.

"To já jo."

Mizera jeden, takhle si zmizet. A jak elegantně! Mizera! Jestli se vyhne i té nemožné hymně, tak mu ji snad sama dojdu přezpívat.

"To ochota, obětavost, oddanost studentům,"pokračoval a v jeho nebesky modrých očích bylo vidět, že to myslí vážně.

"Jednoho dne zažijete velké překvapení a zklamání."

"Vy jste věštkyně?" Další důvěřivý pohled.

"Obávám se, že ten flek je už obsazen."

Najednou jsem byla moc ráda, když vpochodovala Minerva se svým stádem. Tolik duchaplných obličejů, tolik štěstí pohromadě…

Jak jsem tak přeskakovala pohledem z jednoho obličejíčku na druhý, zarazila jsem se na tváři jedné rusovlásky a na mysli mi vytanula loňská Severusova slova při zařazování Ronalda Weasleyho: "Weasley... Zajímalo by mě, kolik jich vlastně celkem je. Pokaždé si říkám: Tenhle je poslední - ale vždycky se objeví další. Jsou jak mor. TENHLE už ale snad JE poslední". No, zdá se, že Severus bude muset překousnout další životní zklamání. Dynastie Weasleyovců má neomezené zásoby.

Zlatoslav ale malé budoucí studentíky vůbec nevnímal. Byl až příliš zaměstnán tím, jak se usmíval na trochu dospělejší studentky v sále, které ho poznaly a zbožnými pohledy sledovaly každý jeho pohyb, nádech, výdech, mrknutí. Malí studentíčci byli příliš roztřesení, než aby zaregistrovali jeho majestát, takže je neuznal za hodné svého pohledu. Mně se zase při pohledu na ty vzdychající slečny chtělo zvracet.

Zatímco se Zlatoslav vedle mě dmul do nadlidských rozměrů, Minerva právě povolala ke klobouku zrzavé děvče a já se zakuckala smíchy při vyslovení jejího jména.
Opravdu Weasleyová, Severus bude mít radost.

Nebelvír, škoda. Jeden Weasley ve Zmijozelu by ho jistě potěšil. Natož Weasleyová.

No co, třeba příští rok. Třeba mají ještě jednoho v zásobě.

Brumbálův projev sledovala zřejmě jen McGonagallová a Grangerová. Studenti se mezi sebou stále ještě vítali a probírali své zážitky z prázdnin, profesoři se věnovali jídlu nebo důležité konverzaci, Zlatoslav si užíval zbožný zájem kouzelnického dorostu. Na konci už zbyla Albusovi jen jedna pozorná posluchačka, protože se na okamžik zjevil Severus, něco špitl Minervě do ucha a oba se vytratili. Bohyně pomsty a profesor lektvarů se samolibým úsměvem. Albus pak ještě vybídl nezletilé osazenstvo k zazpívání hymny a po první sloce zmizel taky. Nás to nechal přetrpět do konce. Rolandě zbělely klouby na ruce, jak svírala svou hůlku a snažila se ji nepoužít.

Nenávidím tradice.
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sisa (Tachi) Sisa (Tachi) | Web | 4. ledna 2010 v 2:13 | Reagovat

:D:D:D Ahaha Merline!:D Celú kapitolu som sa strašne smiala:D Dokonalosť! Presne toto som potrebovala!:D Nejdem ani vypisovať, ktoré hlášky ma dostali, pretože to by som musela skopírovať celú kapitolu:D Btw, držím palce a prajem veľa šťastia^^  A ďakujem, že si naísala kapitolku, aj keď nestíhaš^^

2 Sisa (Tachi) Sisa (Tachi) | Web | 4. ledna 2010 v 2:35 | Reagovat

Ou, ešte som si všimla: Na konci už zbyla Albusovi jen jedna pozorná spolužačky, .. tu..nejak mi to "spolužačky" tam nesedí. Len si stojím na kábi (veľmi pravdepodobné) alebo je tam chyba?^^

3 P. D. P. D. | 4. ledna 2010 v 12:09 | Reagovat

posluchačka, díky...  :-)

4 kris.ta kris.ta | 4. ledna 2010 v 15:22 | Reagovat

hm..že by zrovna potter s weaslym přistáli s autem ve vrbě mlátičce? :-D je skvělé to číst z úplně jiného pohledu na věc..bravo :-)

5 gleti gleti | 4. ledna 2010 v 15:41 | Reagovat

Narozdíl od Sisy, já jednu hlášku vypíšu:
Mizera jeden, takhle si zmizet. A jak elegantně! Mizera! Jestli se vyhne i té nemožné hymně, tak mu ji snad sama dojdu přezpívat.

Ty mě jednou zabihešP.D. respektive budeš mít na svědomí, až puknu smichy. Po přečtení výše uvedeného jsem se zlomila v křeči smíchy.
:-D
Moc ti děkuji za zpříjemnění dne, budu se těšit na pokračování, ale hlavně ti držím palce ať ve zdraví přežiješ zkouškové.

6 JSark JSark | 4. ledna 2010 v 18:28 | Reagovat

Weasleyovský mor, to bolo dobré. Inak všímam si, že nielen Sevie sa dokáže vypariť v pravý čas, ale aj Dumby (ešte pred hymnou, darebák). :-D

7 P. D. P. D. | 5. ledna 2010 v 19:56 | Reagovat

Díky moc. :)
Se budu snažit něco napsat, ale nevím, nevím... No, pokud budu mít čas relaxovat, tak něco přihodím... Třeba zase do komentářů...  :-D

8 KiVi KiVi | 6. ledna 2010 v 21:30 | Reagovat

Že mu jí dojde přezpívat :D:D Ty mě touhle povídkou vždycky potěšíš :)

9 P. D. P. D. | 9. ledna 2010 v 0:55 | Reagovat

Snažím se. :)

10 P. D. P. D. | 10. ledna 2010 v 13:36 | Reagovat

kousek další kapitoly, možná....

Zlatoslav mě gentlemansky opět doprovodil až na můj práh. Byl plný dojmů z prvního dne a potřeboval se o ně podělit. Já jich byla taky plná. Chtělo se mi se někde zamknout a v tichu a klidu si pobrečet.  V jeho nadšeném ševelení se ale má deprese jen velmi těžko pěstovala. Navíc když jí dost silně šlapal na paty vztek na tu černou excelenci, která se vytratila pryč a ještě teď bude vypadat jako někdo s upřímným zájmem o blaho studentů. Aspoň před jedním člověkem, ostatní ho znají.
„Co to mělo znamenat to na konci?“ přerušil proud mých zlostných myšlenek zlatovlasý čaroděj a já musela zapátrat v paměti, co má asi na mysli.
Na konci? Dýňové fondány? Hymna? Filchova výhrůžka již zakázanými tresty? Nebo ještě jiná z těch drobných radostí, kterými jsme tady dennodenně utloukáni?
Nakonec jsme se nesportovně zeptala.
„Ta…“ zaváhal. „Píseň?“ hodil přede mě to slovo, jakoby žádal ujištění, že je to to správné označení toho, co tam zaznělo. Přešla jsem to bez povšimnutí, protože sama nevím, jak tomu říkat. Bradavická hymna, no. Označte si to, jak je libo. Podle mě pro to označení není. Mám pocit, že jistí studenti tam ještě pějí.
„Na to si zvyknete,“ odpověděla jsem a snažila se působit klidně, abych ho zbytečně nevyplašila. Ten člověk měl něco, co se v Bradavicích hned tak nevidí – silně vyvinuté estetické cítění. Chudák. Do Vánoc ho to přejde.
„Ale-“
„Neptejte se,“ přerušila jsem ho. „Někdy je lepší nevědět.“
Náhle jsem si vedle něj připadala staře. Bylo děsivé muset být konfrontována s člověkem, který cítí něco jako pracovní nadšení (pro mě to byla už jen záležitost mýtů) a snahu pochopit dění kolem sebe (já se snažila zapomenout a nevidět, abych se nezbláznila).
Nechápavě se na mě podíval, bylo na něm vidět, že má hromadu otázek, a já mu upřímně přála, ať potká někoho, kdo mu je pomůže zodpovědět. Někdo jiný než já.

Lidi, já mám depku....

11 P. D. P. D. | 10. ledna 2010 v 15:54 | Reagovat

Do háje, mě to nebaví, nic se mi nechce. Kdo má taky takovej kopr, ať zvedne ruku.

12 kris.ta kris.ta | 10. ledna 2010 v 16:28 | Reagovat

sklesle se hlásím  :-( ale super počtení,jen co je pravda. :-)

13 P. D. P. D. | 10. ledna 2010 v 16:35 | Reagovat

Založíme klub a zrušíme práci a studium. Budem spááááát... Nebo půjdem na vínko.

14 P. D. P. D. | 10. ledna 2010 v 21:02 | Reagovat

Chce se mi psát... A musím se učit. Tak nedělám nic a koukám na svý zamilovaný klipy a přemýšlím, že napíšu nějakou dojemně pitomou patetickou slaďárnu. Ne, kecám. Našla jsem fantastický obrázek, ten vám sem někdy musím hodit. Přemýšlím, že bych k němu možná něco napsala, ale to by asi bylo moc. No, i když...

15 JSark JSark | 10. ledna 2010 v 22:09 | Reagovat

Dobré. :-D Keď máš depku, nechce sa ti písať a musíš sa učiť, treba čítať.  :-P

16 kris.ta kris.ta | 11. ledna 2010 v 15:48 | Reagovat

Jo, zrušíme tento otrokářský systém (práci,studium a jiné naprosto nepotřebné věci ;-) ) a budeme se celé dny jenom válet :-D Budeme sice obalené silnější vrstvou tuků, ale budeme se míti dobře :-)

17 P. D. P. D. | 11. ledna 2010 v 20:06 | Reagovat

Já už obalená jsem, pro mě by to nebyla taková změna... :-D

18 JSark JSark | 11. ledna 2010 v 21:47 | Reagovat

Ozaj poznáš Portrét pre Bradavice od Evi? Je to vážnejšia poviedka ako tvoja, ale dá sa dobre zasmiať. :-P
http://e-vismaior.blog.cz

19 P. D. P. D. | 11. ledna 2010 v 21:58 | Reagovat

Jj, na to už jsem párkrát hodila očko, ale pak mě povinnosti zase odvelely. Moc ale děkuju za připomenutí, jak jsem tam nakoukla, už tam toho zase nějak přibylo... To mě na tom deptá nejvíc - ostatní i píšou  :-D Třeba se taky někdy polepším. Ale link si založím, ať ho mám víc na očích. Díky.

20 JSark JSark | 12. ledna 2010 v 16:39 | Reagovat

Hm, tak neviem, či ťa mám o to požiadať (čo keď budeš potom namiesto písania LEN čítať?), ale nedal by sa sem hodiť aj link na preklad Okultného hada? Je to: www.okultnihad.webgarden.cz. Prekladala som pár kapitol a chodí mi tam depresívne málo ľudí.  :-( Teda aspoň tých, čo po sebe zanechajú nejakú tú stopu. 8-O

21 JSark JSark | 12. ledna 2010 v 16:40 | Reagovat

Prečo mi to vypísalo "Vnitřní chyba serveru"?  O_O Ale komentár to vložilo. To je divné... :-?

22 evi evi | Web | 12. ledna 2010 v 21:34 | Reagovat

Paráda, předchozí kapitola, Brumbálovo intermezzo i toto porkačování. Vážně škoda, že aspoň Ginny neskončila ve Zmijozelu. A koukám, že Severus se rád vypařil - seřvat Harryho a Rona za cestu autem a zároveň se vyhnout hymně - to je vážně proklatě zmijozelské zabití dvou much jednou ranou:-D
(JSark, jsi zlatíčko s tím odkazem - ačkoli mně to psaní taky teď nějak nejde od ruky...:-()

23 P. D. P. D. | 13. ledna 2010 v 1:10 | Reagovat

No, myslím, že nehrozí, že bych jen četla... Jsem s časem na štíru a věčně nestíhám, ale slibuju, že se čas od času stavím a zanechám nějaký komentář. Ale teď ve zkouškovém nevím, jak na tom budu - buď mám zkoušky nebo připravuju testy. Učit a učit se je kombinace na nic. Buď  honíte někoho, aby se učil a neštval vás svým nezájmem, nebo honí někdo vás, ať se učíte a neštvete ho svým nezájmem... Takže vlastně psaní je takový můj odpočinek a čím jsem na tom hůř, tím víc píšu, abych se přivedla na nějaké jné písničky. I když včera jsem to vyřešila taky skvěle  nějak se mi všechno nahrnulo, tak jsem o půl dvanásté otevřela složku svých oblíbených videjí a slzela asi do dvou v noci nad dojákama a pak vyrazila aspoň něco podělat. Pak se divím, že jsem furt mrtvá. teď mám depku, tak poslouchám nějaké romantické cajdáky, což jinak absolutně nedělám, protože se mi ani nelíběj... Ale asi mám nějakou potřebu udržovat se v depce, jsem sebelítostivej masochista, jinak nevím... :-D
Proč se vlastně vykecávám??? 8-O
A jo, chtěla jsem napsat, že na povídky jistě zase kouknu a že mě štve, že mi tu zmizel ukazatel návštěvnosti, ačkoli v nastavení je vše ok...
Proč to říct jednou větou, když můžete napsat román, že?  :-?

24 kris.ta kris.ta | 15. ledna 2010 v 15:17 | Reagovat

;-) učení je mučení, ale mučení pro vlastní dobro..noo...teď sice dělám chytrou, ale když na mě padnou všechny pocity(negativní pocity) z pohledu na všechno to učivo, které se musím do matury naučit, musím se odebrat na velmi dlouhou procházku, protože bych mohla někomu doma ublížit.. :-D Raději se pořádně navztekám na všechny ty papíry a sešity, vybiju to v tělocvičně( nebo se uklidním na mé relaxační procházce :D ) a jsem v pohodě a klidně se můžu učit dál, než abych se utápěla v proudech tekoucích z mých slzných kanálků...ono mě to strašně unavý a pak už pro mě učení neexistuje.  [:tired:]  :-)

25 P. D. P. D. | 20. ledna 2010 v 15:42 | Reagovat

Ani mi nemluv. Já se to taky snažím odkládat, seč to jen jde... Sice už to taky beru trošku jinak, když už přece jen jeden titul mám, ale přece jen - ta snaha nezklamat tam furt někde je...

Dejte mi snad tak den, snad přibude pokračování, už píšu třetí stránku, ale nahromadila se mi práce, tak nestíhám...

26 Ynka Ynka | Web | 23. května 2011 v 17:07 | Reagovat

skvělá kapitola! :o)

27 Rosalinda Rosalinda | Web | 19. srpna 2011 v 13:40 | Reagovat

"Zatímco se Zlatoslav vedle mě dmul do nadlidských rozměrů ...." Toho tvého Zlatoslava člověk nemůžu nemilovat :-D. A Brumbál nenápadně se vytratící po první sloce hymny mě taky dostal do kolen :-D!

28 Chavelierka Chavelierka | 10. února 2012 v 23:10 | Reagovat

Slavnostně jsem si přísahala, že desátou kapitolou pro dnešek končím a jdu se odnést do peřin. :-?
Ale teď už to vážně dodržím :-D
Musím si nechat taky něco na zítra - asi nedospím :-D

29 P. D. P. D. | 10. února 2012 v 23:11 | Reagovat

jen dospi. a sladké sny. :-)

30 Chavelierka Chavelierka | 11. února 2012 v 16:14 | Reagovat

No stálo mě to hodně sil vydržet v posteli :-D  Ale jsem tu. A jdu číst ;-)

31 P. D. P. D. | 11. února 2012 v 16:20 | Reagovat

až doteď? ty jsi lepší než já... :-D

32 Chavelierka Chavelierka | 11. února 2012 v 18:07 | Reagovat

Trhámě srdce tě zklamat, ale tak dlouho jsem vážně nespala :-D  :-D jen mě dřív nepustili k Pc :-?

33 kopapaka kopapaka | E-mail | Web | 13. ledna 2013 v 19:31 | Reagovat

[31]: Jé, jupí - Ginny - sice jen mihnutí, ale udělalo mi radost.
Nemusím už psát, která je má oblíbená postava, že? :-)

34 P. D. P. D. | Web | 13. ledna 2013 v 20:30 | Reagovat

[33]: teď marně přemýšlím, jestli tu ještě někde je... :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama