Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

Nebe bylo hluboké

18. února 2009 v 17:12 | Paccia Domna |  * Ech...
Já vím, že jsem slíbila, že to upravím... No, múza mi asi někde natáhla brka, tak až někomu ukradnu jinou, pustím se do toho. Radši vám zatím někdy předatlím Pád, snad.


Nebe bylo hluboké.
Podepřel sis rukou hlavu a zeptal se, jestli spím.
Nesmělé slunce rudě žhnulo přes zavřená víčka, teplo na tváři mě nutilo uzamknout rty.
Lehl sis na záda do trávy.

Nebe bylo hluboké.
Kdysi dávno jsme v bílých oblacích hledali tajemná království.
Zámky z mlhy a slunečních paprsků.
Slunce mě pálilo přes víčka.
Dnes nestojí žádná království.
Nebe je pokryto čistým blankytem.
Ztemní, kdybych otevřela oči.

Nebe je hluboké.
Z té dálky je mi úzko.
Za zavřenými víčky se rozkládá celý svět.
Miluje, nenávidí, pádí, spí, bojuje a hladí po tvářích anděly.
A obklopuje tebe.
Uvěznil tě do sebe.
Bojím se otevřít oči.
Jsi tak daleko - a každým nádechem se vzdaluješ.
Stačilo by natáhnout ruku a sevřít tvé zápěstí...
Nemohu otevřít oči.

Nebe je tak hluboké...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama