Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

20. kapitola Albuse Brumbála

27. srpna 2008 v 20:04 | Paccia Domna |  * Pečlivě připravovaný pád Vy-víte-koho I - Těsně vedle
Zase jsem si jednou naběhl. Ráno jsem se vzbudil plný činorodé energie, životního elánu a touhy po změně. Protože Hagrid má soustu práce s Chloupkem a má letos povinností opravdu dost a protože Minerva má teď nějaké divné období a žije jen famfrpálem a touhou porazit Severuse, tedy Zmijozel, na jeho půdě a srazit ho na kolena, rozhodl jsem se svěřit výzdobu síně do jiných rukou. A jelikož tu snad není míň využitý člověk než Julia, obrátil jsem se na ni. Sice nevypadala, že by skákala radostí ke stropu, ale v absolventech Zmijozelu se nevyzná nikdo, tak jsem to velkomyslně přehlédl. Jako by osud chtěl spolupracovat - a nahrál mi do cesty Severuse. Tak jsem ho tam poslal taky. Tvářil se ještě kyseleji než Julia, ale u něj je to standard, tak už to ani nevnímám. Zmijozel se prostě nezapře. Vůbec se nedokážou radovat ze života.

Měl jsem vizi, krásnou, dokonalou vizi - černé, jiskrné nebe poseté zářícími hvězdami, zapálené svíce, vykrájené dýně, holubice. Když pak přiběhla Minerva s očima navrch hlavy a dotáhla mě do Velké síně, málem jsem dostal infarkt. Dýně tu sice byly, ale to bylo tak všechno. Všude samí netopýři! Po stolech, po zemi, po zdech, po stropě, po dýních, po židlích, poletovali vzduchem jak šílení. A u stolu seděli ti dva, culili se na nás a Severus něco nenápadně zasunoval nohou za sebe.
Kde se tu vzal alkohol??! Ve škole! Tvářil jsem se, že to nevidím, ale budu muset provést nějaké šetření. Ta zmijozelská manýra mi začíná dost silně lézt na nervy. A taky musím zkontrolovat svou zásobu ohnivé whisky, jestli je stále nenarušená.
Studenti z toho byli nadšení. Ta mládež vůbec není loajální. A ten poloprůhlednej černej pták mě taky vytáčel celej večer. Poletoval nade mnou a houkal celou dobu. Když se potom přiřítil Quirinus a blábolil něco o trollovi, vzal jsem to jako vysvobození a poslal tu nevděčnou chamroď do kolejí. Nechal jsem Julii, ať udělá něco s Quirinusem, aby tu neležel do rána, a vzal kolegy, abychom vyřešili ten malý problém. Severus se mi mezi těmi netopýry úplně ztratil, ale Minerva říkala, že se pak s ním a s Quirinusem setkala, takže přidělila nějaké body panu Potterovi a panu Weasleymu, aby z toho večera taky něco měl. Quirinus prý vypadal na infarkt a skoro spadl do záchodu, tak ho poslala do postele. Já se potom vydal k těm dvěma, aby uvedli Velkou síň do normálního stavu. Severuse jsem nenašel, zajímalo by mě, kam se mohl tak rychle zašít, zato Julii jsem zřejmě vytáhl z postele, protože už byla v noční košili a v županu.
Tam dole je vážně docela zima. Ještěže u mě je líp, tady bych opravdu bydlet nechtěl.
Ač nerada, poslechla mě, o čemž jsem se později osobně přesvědčil. Důvěřuj, ale prověřuj. A u Zmijozelu prověřuj, prověřuj, prověřuj, prověřuj... Ve Velké síni nezbyl jediný netopýr, jen to černé poloprůhledné cosi tam smutně houkalo. Nechal jsem to zmizet.
Bylo sice něco kolem třetí hodiny noční, ale rozhodl jsem se, že Julii vyjádřím svůj dík. To jsem neměl dělat. Když jsem se dostal do jejího patra, ozval se ze sklepení děsivý výkřik, že mi až ztuhla krev v žilách. Sotva jsem byl schopen rozpumpovat své srdce, objevil se tu nějaký duch a zůstal stát u schodiště. Až po chvíli jsem si uvědomil, že to není duch, ale Julia Marciana v bílé noční košili. Dojem umocňovaly její dlouhé rozpuštěné, koučové šedé či bílé (Nebo popelavé? V tom se vyzná Minerva. Prostě jsou světle šedé...) vlasy. V ruce něco držela, ale nedokázal jsem určit co. Za okamžik se na schodech objevil bledý ovál Severusovy tváře - to je to jediné, co je potmě ze Severuse Snapea vidět.
"Ty!!!" vykřikli oba současně a mířili na sebe hůlkami. Netušil jsem, že si tykají. Ačkoli mě ten pohled zajímal a docela i bavil, nemohl jsem připustit, aby se mi tu dva členové profesorského sboru pozabíjeli. Odkašlal jsem si a hůlky bleskurychle zajely do kapes.
Jak jsem se k nim blížil, napadlo mě, že jsem si nikdy neuvědomil, že ti dva vypadají jak živoucí reklama na černobílý film.
"Chtěl jsem vám poděkovat, jak jste se dobře postarala o ty netopýry, drahá kolegyně."
Julia se úslužně usmála. "Vůbec není zač, pane řediteli,"zašvitořila mile. Severus se zatvářil jako vrah. Ale nechtěl jsem se ptát...
Teprve teď jsem identifikoval, co držela v ruce. Vypadalo to jako siamská kočka.
"Vy máte nového mazlíčka?" zeptal jsem se.
Teď pro změnu ztvrdly její ocelově šedé oči a potemněly až do téměř černé. Severus rychle skryl tvář v rukávu a rozkašlal se. Tam dole asi musí být opravdu zima. Budu s tím muset něco udělat, ať to nevypadá, že ty chudáky ze Zmijozelu týrám...
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 soraki soraki | 6. září 2009 v 19:20 | Reagovat

padám pod stůl, ne, na židli se už prostě neudržím... skvělé, naprosto :-D

2 sun sun | 6. září 2009 v 22:20 | Reagovat

na tuhle kapitolku se nedá říct nic jiného než hahahahahahahahaha

3 JSark JSark | 7. září 2009 v 11:06 | Reagovat

"Severus se mi mezi těmi netopýry úplně ztratil" a "Důvěřuj, ale prověřuj. A u Zmijozelu prověřuj, prověřuj, prověřuj, prověřuj..." ma úplne dostalo. A ešte to, že zo Sevieho je v tme vidieť len tvár. Ja proste nemôžem.

4 evi evi | Web | 10. září 2009 v 1:13 | Reagovat

reklama na černobílý film:-D

5 gleti gleti | 21. září 2009 v 8:08 | Reagovat

soraki padá pod stůl, já mám od smíchu poprskanou obrazovku a to jsem teprve v půlce, musím si pořídit stěrače.

6 Tria Tria | 6. prosince 2009 v 16:21 | Reagovat

:-D
Padám smiechom zo stoličky
:-D
UUUUplne užasna kapitolaaaa :-)

7 Rosalinda Rosalinda | Web | 18. srpna 2011 v 21:32 | Reagovat

Co kapitola, to skvost :-D Tohle mě zvlášť okouzlilo :-D

8 kopapaka kopapaka | E-mail | 22. prosince 2012 v 6:24 | Reagovat

Bavím se!

9 P. D. P. D. | 22. prosince 2012 v 12:09 | Reagovat

[8]:to ráda slyším :-)

10 kopapaka kopapaka | E-mail | 22. prosince 2012 v 13:17 | Reagovat

[9]: Určitě se ještě ozvu, ale pár dní fakt budu muset psát :-)

11 P. D. P. D. | 22. prosince 2012 v 13:21 | Reagovat

[10]: to chápu. jen piš, piš. :-)
a děkuju za vzorné komentování :-)

12 kopapaka kopapaka | E-mail | 22. prosince 2012 v 13:51 | Reagovat

[11]: prosím, ze zásady komentím vše co čtu ( a doufám (marně) že se tak stane i u mě )...
A nebo už mě nikdo nečte :-(

13 P. D. P. D. | 22. prosince 2012 v 14:33 | Reagovat

a kde píšeš?
(i když já jsem čtenář na nic, já nečtu nikde nic, nemám na to výdrž )

14 kopapaka kopapaka | E-mail | Web | 5. ledna 2013 v 2:04 | Reagovat

[13]: No, povídku mám u Ajky na blogu ( svůj zatím nemám,ale časem -už jen kvůli obrázkům asi budu muset ).
HP FF Dopis
http://vseblog.blog.cz/1206/dopis
Ale jestli nemáš výdrž, je to už hooodně dlouhé :-D
Ale ještě můžu přihodit link na scifi povídku Like it!(c) - je poměrně krátká a v nejhorším případě na Drabblátka z DMD2012 :-D

15 P. D. P. D. | 5. ledna 2013 v 11:16 | Reagovat

Díky. příležitostně se podívám :-)

16 P. D. P. D. | 5. ledna 2013 v 11:18 | Reagovat

[14]: ta sci-fi povídka by ma zajímala. :)
co je DMD2012?

17 kopapaka kopapaka | E-mail | Web | 5. ledna 2013 v 12:14 | Reagovat

[16]: Like it!© - Probuzení
http://www.piste-povidky.cz/dilo/102011

DMD2012 - Duben Měsíc Drabble
http://sosaci.net/dmd/node
Ale bacha, je tam 2868 soutěžních Drabblátek ( a hromádka nesoutěžních... ) takže vlastně, je to na dlouho :-D

[15]: Dopis je: HP FF, drží se kánonu a odehrává se pár let před Epilogem. Jeho začátek je bohužel trošku poznamenaný tím, že jsem s psaním teprv začínal :-|

18 aurora aurora | 7. června 2014 v 13:35 | Reagovat

HAHAHAHA skoro som spadla zo stoličky a idu mi slzy z očí :D tie myšlienkove pochody nemajú chybu :)

19 Michelle Michelle | 24. února 2016 v 23:42 | Reagovat

Musím přestat číst nebo vzbudím dítě :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama