Vítejte na stránkách věnovaných především HP FF, snad se vám tu bude líbit, snad se budete i vracet. Pokud po sobě zanecháte pár slov, budu moc ráda.
sova



.

10. 12. Jak jsem hledala útulek

Pondělí v 18:50 | Paccia Domna |  *Non-fiction
Sháníme pejska. Po úporných bojích se nám podařilo najít místo, kde jsou ochotni nám vydat psa, i když ho nechceme jen jako dekoraci na gauč. Dneska mi odpadl kurz, takže jsem se v nečekaně nabytých třech hodinách času rozhodla navštívit útulek a podívat se na pejska, kterého si chceme vzít. Ono se mi tam chodí blbě, když končívám od sedmi do osmi večer, a oni mají otevřeno od čtyř do pěti.
Ve škole jsem si na mapách našla adresu a zkoukla cestu. Něco přes čtyři kilometry, pohoda, dojdu. Na cestě hřbitov, očíhnu, vždyť mám spoustu času.
Hřbitov krásnej, trošku jsem se zdržela, ale pořád v dost slušné toleranci - byli jsme domluveni, že tam bude mezi půl pátou a pátou. Vyrazila jsem od hřbitova - po silnici, kterou jsem pokládala za cestu k cíli. Ukázalo se, že mylně. Skončila jsem v sousedí vsi. No nic, pořád čas dobrej, i když jsem byla zmrzlá, protože z jara byl najednou leden a chumelilo. Vzdálenost mezi vsemi (tenhle tvar jsem musela najít) jsem urazila za 15 minut, docela výkon - jednak jsem to chtěla stihnout na čas, jednak byla fakt ku***ská zima. Našla jsem ulici, co mi mapy vyhodily jako ideální. Za tratí, u té to mělo být. Taky že bylo, jenže z druhé strany a za protihlukovou stěnou, takže jsem šla až někam do háje, abych ji mohla obejít a vrátit se po druhé straně zpět.
Nakonec tedy najdu udanou adresu, zazvoním, vyjde paní a sdělí mi, že tady mají jen korespondenční adresu, že útulek je 2 km za vsí...
Takže nic, psa uvidím až v pátek, až si pro ni přijedeme. Aspoň vím, kam nemám chodit.
 

5. 12.

5. prosince 2018 v 19:47 | Paccia Domna |  *Non-fiction
Tak ani čerti naše děti nechtěli.

Mimochodem - když jsem chtěla, aby žactvo připravilo program na výlet, byl to boj a nakonec jsem si to připravila sama. Ve chvíli, kdy máme naplánováno, mi aktivně hlásí, že v Rakousku můžou alkohol už od šestnácti.

29. 11.

30. listopadu 2018 v 19:47 | Paccia Domna |  *Non-fiction
Že je mám zítra na suplování, to si všimnou dvě minuty po zveřejnění. Ale jaký děláme cvičení, to nezaregistrujou do konce hodiny.
 


27. 11.

27. listopadu 2018 v 22:22 | Paccia Domna |  *Non-fiction
Chlapec, co pořád zjišťuje, kam chodím cvičit, mi včera ráno přinesl vlastnoručně pečené sušenky. A dneska o němčině před dvěma třídami zjišťoval, jak mi chutnaly.

Protože nám někteří starší studenti zlobili lehce přes čáru, byli jsme donuceni k dozorům (dohledům?). Úterky jsou moje. Takže si tak jdu chodbou, až dojdu k prosklené kuchyňce, kde je nashromážděná tato skvadra. Projdu okolo podruhé, pět čtvrťáků je nalepaných na sklo a ťuká do něj prsty. Já vím, že mám pedagogicky působit, ale vydržte se nesmát. (Kolegyně v kabinetu to vydržely - chodily na ně řvát, protože jim to ťukání lezlo na nervy.) Když jsem šla kolem potřetí, seděli tři za sklem a smutně koukali ven, jako skrze mříže. Už jsem to nevydržela, vyfotila je a hodila na školní facebook. Toliko já a dozor.

15. 11.

16. listopadu 2018 v 0:03 | Paccia Domna |  *Non-fiction
Když vám googlisti aktualizujou pracovní mail a vy strávíte půlku večera tím, abyste to vrátili víceméně do původní podoby...

11. 11.

11. listopadu 2018 v 23:33 | Paccia Domna
Včera mi kamarádka psala, že dnes máme svátek. Zaskočilo mě to, protože čarodějnice jsou na konci dubna a můj diář hlásil něco o dnu válečných veteránů, nicméně z ní potom vypadlo, že je mezinárovní singles day a slaví se horečným nakupováním. Zašla jsem si tedy do kina, abych zjistila, jestli je Dívka v pavoučí síti fakt průser (je, a "recenzí" už to odesl v mailu kamarád), a koupila jsem si boty (sice do sportissima chodím obdivovat jiné, ale ty mají furt neskutečně drahé, tak jsem sáhla po těhle - když je to mezinárodně diktováno, tak co nadělám).

7. 11.

7. listopadu 2018 v 23:32 | Paccia Domna |  *Non-fiction
Emma Thompson (představitelka Sibyly Trellawneyové) dnes byla povýšena do šlechtického stavu.

To já vyrazila do kina - a hned po filmu letěla do školy, protože ti naši zase nezakódovali (a taky nejen že nezamkli, ale rovnou nechali i dveře otevřené na zarážku a rozsvíceno). Nicméně notebook mi nikdo neukradl, takže dobrý.